Bratři

Originál jsem neviděl, ale asi si ho seženu, protože tohle se mi líbilo. A moc. I když by se mohlo zdát, že to je jen další drama, tak tohle jede svou cestou, ne klasickými cestičkami, jak to v dramatech bývá. Například většina scén (vážných, nutno říci) je bez hudby. Tudíž je jen na divákovi, jak se k těm scénám postaví. Sice se to na povrch může zdát chladné, ale opak je pravdou. Právě tímto mě Bratři dostali. Navíc, tohle drama má skvělé obsazení. Kdo např. nevěřil, že Tobey zvládne těžší role, než jen lézt po budovách a tkát pavučinky, tak bude překvapen. Tohle je výkon hodný MINIMÁLNĚ nominace na Oscara. Natalii jsem uvěřil každý pohled, každou slzu, každou větu. A o Jakeovi můžu s klidným svědomím říct, že nezaostal ani za jedním z herců a skvěle je doplňoval. Jako film jsou Bratři brilantní drama, jako obžaloba války to je však geniální. Lepší volba pro první zhlédnutý film v roce 2010 asi nemohla být. (01.01.2010)

Tím největším nedostatkem tohoto filmu pro mě bylo, že z něj doslova ukapávalo to americké filmové "sladidlo." Předkládaný portrét americké rodinky mi přišel hodně konzervativní a strojený. Spousta morálně ukázněných scén s nevyrovnanými rodinnými vztahy, především otce se synem (na parkovišti, vzájemné pohledy na sebe při pronesení nevhodných či neočekávaných slov druhého při společném jídle) či výchovných scén typu "Promiň, nezachoval jsem se správně", "holky běžte nahoru, maminka si teď promluví se strejdou Tommym," "Isabelle, přestaň, proč tohle říkáš?" Kromě ústřední "švédské trojky" Tobeyho, Jakea a Natálky na mě velmi zapůsobila přirozenost a jistá vyspělost v hereckých projevech dvou malých sestřiček. Z nichž mě okouzlila hlavně Bailee Madison. Ta její tvář, pohled a opravdické slzy se z nich kutálející mi přišly zcela upřímné a skutečné. V jedné scéně jsem měla dojem, že kdyby byla její slzavá tvář v záběru ještě o něco déle, spustila bych asi taky:) Sice jsem myslela, že vztah mezi Natálií a Jakem bude více prohlouben, aby tak následující události byly ještě dramatičtější, ale po návratu Tobeyho jsem byla ráda, že tomu tak nebylo. Pohled na jeho zničenou tvář a ztrhaný charakter byl dostatečně autentický, abych usoudila, stejně jako kdysi on, jakožto Peter Parker, pronesl: "Hey Spiderman, no more..." Pro mě je to jeho, pravděpodobně asi nejvážnější a nejvyspělejší role a zvládl ji výborně. Jeho výbuchy u stolu či v kuchyni, jsou silně znepokojivé a podmanivé. Kdyby se upustilo od toho lepivého amerikanismu, zapůsobili by na mě Bratři více upřímněji a uvolněněji. (14.08.2011)

Nebudu hned psát jak si hned musim sehnat original abych porovnal. Ne, nemam to zapotrebi. Tohle bylo ok a tak mi to vyhovuje. Ze zacatku jsem si teda rikal, ze Tobey Maguire muze mit vyholenou palici, nejaky ty svaly a vousy, ale porad bude vypadat jako zaostalej osmnactiletej dement. Nakonec se teda ukazalo, ze za tou slupkou se skryva pistici psychopat, kteryho postihla valka. Jake Gyllenhal jako vzdy perfektni a ta bublina kolem Portman me porad nechyta. Tri, tri a pul. (08.01.2010)

Jednoduché drama, které poukazuje, jak krutost války dokáže ovlivnit vzorného vojáka a jeho rodinu. Opět musím upozornit, že tohle už člověk jistě několikrát viděl, ale opět musím připomenout, že to vůbec není na škodu si podobné téma zopakovat. Režie se může zdát nudná (pro někoho asi nudná je), ale podle mě je vedena pomalu a nenásilně. Každý si tak stihne nadýchat té atmosféry, která právě probíhá pod taktovkou „zkušených“ herců. Natálce věříte každičkou chvíli, i přestože v nejhorším dni svého života vypadá jako modelka. Jakeovi bych hned skočila do náruče, i v tu chvíli, co by po mě házel ty klíče. Mé hormony se plaší. Jak je možně, že mi trvalo tak dlouho si všimnout, jak skvěle hraje a že je opravdu kus chlapa? (Prince si musím co nejdříve zopakovat) Ale pavoučí muž jim to kazil… Celý film se tváří prakticky stejně, takže mu pak závěrečný výstup chtě nechtě nevěříte. Bratři nepatří mezi špičku válečných dramat, ale je příjemné vidět i jiný pohled na věc. (21.08.2010)

Chvilku mi trvalo, než sem se rozhoupal k tomu, jestli si nejdřív pustit původní dánskou vezi a nebo tenhle remake, oboje má super hodnocení i dobrý herce, ale přece jenom tady hraje Natalie Portman, takže sem šel do amícký verze a nemyslim, že jsem prohloupil, drama to je fakt výborný, Toby Maguire s Gyllenhaalem skvělý a takový řek bych už herecky i vizuálně vyspělí, ale chyba tohohle filmu je podle mě v tom, že to co Maguire zažije v Afghánistánu divák vidí hned jak se to děje, neni žádný postupný odhalování, ani flashbacky, co se stalo, celej příběh pak v druhý půlce ztrácí sílu a jediná záchrana je pak excelentní, dramatickej a vyhecovanej konec. (15.01.2010)