Deníky zombie

Amatérská megazhovadilost, kde je vrchol už v první části, kdy hrdinové svítí baterkou na jednoho počmáranýho herce a řvou, že je musej oběhnout a schovat se do lesa k ohni nejmíň na celou noc, toho se mám bát? Navíc jsou všechny postavy ve filmu tak pitomý a nesympatický, že bych je nejraději sama naservírovala zombíkům. Trapas. (25.12.2010)

Jak se tak začíná víc a víc mluvit o Romerově Diary of the Dead a Plaza-Balagueróvě [Rec], musím trochu popíchnout i Bartlett-Gatesovy Zombie Diaries. Nápad natočit zombie dokument tu visel dlouho, jen to nebyli američani a ani španělé, kdo se ho prvně pokusil zrealizovat. To nenápadní britové uchopili kameru a vyslali mladé reportéry natočit reporáž o podivné epidemii, která zachvátila Londýn a širé okolí. Film je rozdělen do tří "deníků", každý z nich má své vlastní hrdiny, jejichž osudy se pak v závěru protnou. Amatérismus a minimalismus sice pomohly vytvořit syrovou, pomalu se budující atmosféru, ale je to zároveň onen minimalismus, který nás ochuzuje o hordy krvelačných zombies a lidožroutských orgií a amatérismus, který z herců ani režie nedělá nic vyjímečného. Nicméně, nejvetší slabinou, nebo raději zklamáním z filmu zůstává fakt, že právě oni nemrtví ´sou lacině odsunuti do vedlejší role a největší zlo tak opět páchají raubíři lidé. Na druhou stranu, je to právě již zmíněná syrovost a autenticita, která drží ZD nad hladinou. Při některých scénách opravdu mrazí, finále má velice solidní hype a hlavně stopáž příjemně odsýpá. Na první vlaštovku to rozhodně nebylo zlé. Mezi kanibaly, čarodějnicemi a monstry tak konečně máme i ten zombie epic document. To skutečné ovoce ale přinese teprve čas. (13.10.2007)

Jediné pasáže, které se mi líbili o něco víc jsou ty, ve kterých se střílejí zombie. I když tyto scény vypadají hodně komicky, docela jsem se u nich pobavil. Kdy jindy máme možnost sledovat zástupy nemrtvých, kteří se pomalinku plouží za svou obětí a takzvaní lovci je kosí po desítkách rovnou do hlavy. Čím víc se blížil film ke svému konci, tím se mi to zdálo lepší. Bohužel mě opět zradila kamera, která byla vážně na otřesné úrovni. Naštěstí se však povedlo natočit několik velice zajímavých záběrů, především pak mučící scénka. Tohle je však zřejmě první zombie film, nebo chcete-li zombie dokument, který mě doslova uspával. Já nejsem velkým příznivcem tohoto žánru, nebo lépe řečeno ho rád nemám skoro vůbec, ale po shlédnutí tohoto kousku si začínám některých známějších filmů vážit trochu víc. 3/10 (27.10.2010)

Fakt, že Zombie Diaries bol natočený ešte pred [Rec], Diary of the Dead či Cloverfieldom možno vrhá trochu iné svetlo na vývoj trendu točenia "ručnokamerových" hororov a možno práve týmto, na prvý pohľad nenápadným britským zombie hororom sa Balagueró a Plaza inšpirovali pri tvorbe svojho majsterštyku z roku 2007. Kvalít RECu síce Zombie Diaries zďaleka nedosahuje, súhlasím však s tým, čo napísal killerbean a to že Deníky zombie v mnohých ohľadoch fungujú lepšie a presvedčivejšie než Romerov vyumelkovaný Diary of the Dead, ako aj s tým, že snímka dopláca najmä na svoju rozháranosť a neusporiadanosť, čo je škoda, lebo napríklad z toho konca som teda nebol moc múdry... (12.05.2011)

Je omyl myslieť si, že [Rec] alebo Diary of Dead boli prvé zombie snímky točené ručnou kamerou. S touto ideou prišla banda britov ktorí natočili amatérske Zombie Diaries. Amatérizmus a obmedzený rozpočet je cítiť celým filmom, napriek tomu sa tu nájdu pasáže ktoré fungovali oveľa lepšie ako niektoré scény z Romerovho Diary of the Dead. Atmosféra chaosu je vierohodná do tej miery, že človek niekedy netuší o čo vlastne ide, a to je aj hlavný zápor filmu. Rozháranosť a neutriedenosť. Každopádne niektoré nápady boli dobré, a zombie fanúšikov tento výtvor môže pobaviť :) 60 % (05.10.2008)