Noc drůbežích mrtvol

Očekával jsem od svého prvního tromáckého filmu takřka cokoli a hrozně moc jsem se na něj těšil. Bohužel jsem jím opravdu výrazně zklamán, takovou samoúčelnou odporností nejvyššího kalibru jsem byl vážně nepříjemně překvapen. Ba co víc, ten film není ani trochu vtipný (o to vydatněji je trapný), což mě kvůli obecným názorům na Troma filmy naprosto ohromilo. Poultrygeist tak může zaujmou snad jen (asi) typickou krvavostí, úchylností a ztřeštěností, nebo množstvím přemrštěného gore (jde to spolu ruku v ruce). To mi rozhodně nestačí, a tak se radši nejspíš do dalších výtvorů tohoto studia pouštět nebudu. Kde se berou ta pětihvězdičková hodnocení nechápu, to se vám to fakt tak líbí? :-0 (18.04.2008)

Zvrácená, brutální, nechutná, ultra fekální ... no prostě Troma záležitost, se vším všudy. Nečekaně jsem se i párkrát dobře zasmál (halušková sex scéna na pokladně) a dobré jsou i některé ty muzikálové vsuvky - scéna v posteli, kde jsou všechny holky nahoře bez, byla hodně fajn " ... určitě mi chybí lízání prdelí ..." A ty dvě buchty, vůbec nebyly špatný. Top Gore scéna - useknutá ruka a noha - s touhle hraju fotbal !! Dobrá šílenost, kterou jsem si dost užil a první polovina měla slušný nájezd, na plný počet. (1006. hodnocení) (15.04.2024)

Podle zdejší galerie jsem se těšil hlavně na útok přerostlých zmutovaných kuřat. Žel bohu, tito opeřenci v nepřesvědčivých maskách se na scénu dostanou až po hodině utrpení, které zahrnuje muzikálová čísla s nulovou choreografií a otřesným zpěvem. Jistěže je to záměr, ale na rozdíl od zpívánek v Chilleramě, kterou jsem viděl tentýž den a ve které jsou naschvál zfušované postsynchrony, mi tady ty tanečky a zpěvy prostě nepřišly zábavné. On je taky rozdíl, když točíte poctu béčku, přičemž je na vaší práci vidět zručnost a nadhled, a když točíte béčko, protože byste jistojistě nic lepšího vytvořit nedokázali. První hodinu tak musíme přetrpět již zmiňované hudební vložky, ale také fekální humor, který se filmem táhne jako červená nit. Říkám fekální, protože myslím fekální a ne třeba dementní. S dementním humorem se to má totiž tak, že když se dobře použije (takže autoři často vůbec nemusejí být dementi), může se z něj stát humor legrační. Tomu se ovšem Poultrygeist umně vyhýbá a naopak nám servíruje scény jako například tu, ve které máme tu smůlu přihlížet tomu, jak se chlapík ne nepodobný Gabeu Newellovi doslova vysere z podoby. Z téhle Tromy, s níž dosud nemám žádné zkušenosti, jsem byl tak dokonale znechucený, že mi bylo zle i ze vší té rajčatové a okurkové šťávy, která tu na hektolitry cáká po zdech, po podlaze, ale ze všeho nejraději lidem do obličeje. Ani drůbež v gumových oblecích to nakonec nezachrání (i když mírné zlepšení je patrné, ale zábava to i tak není), protože scénář je opravdu stupidní. Vážně nepochopím, proč bylo k jeho realizaci potřeba tří lidí, když i Avatara, což je asi jediný film, který má horší scénář než tohle, napsal Cameron sám. (07.09.2012)

No, nevím. Měl jsem, co dělat, abych tento film dodíval do konce. Kopy sraček, zvratků, krve, ňader škaredých hereček, spermatu, zdeformovaných čuráků, honění čuráků a sem tam nějaká pornohvězda byla u společnosti TROMA do nedávna záruka dekadentní zábavy. Možná bylo všech ingrediencí v tomto filmů nadbytek, ale spíše scházel jakýkoli náznak vtipnosti. Nebavil jsem se a všechna hodně špatná muzikálová čísla byla pro mě skoro k nepřežití. Ale snad Kaufman vydělal pár dolarů na to, aby opět natočil něco pořádně zábavného. Srovnávat tento film s jacksonovými majstrštyky je k smíchu a zároveň potupa všech pořádných a zábavných splatterových jatek. (05.02.2009)

Lloyd Kaufman se tímto filmem pasoval na odborníka přes mužské zadky. Už teď si troufám říct, že tohle nebylo moje poslední setkání s žánrem Troma. Rozhodně mezi předchozími dvěmi větami nehledejte jakoukoliv souvislost. Nerad bych se totiž pasoval do role podobného odborníka. Tento film je zajímavý. Jsem tak přeplněn dojmy, že ani nevím zda mám začít u vtipných muzikálových čísel, která jakoby umožňují divákům odreagování od totálně ujetého zbytku, nebo třeba u takového jemného humoru, který si pohrává s vtipnou záměnou běžných anglických frází a nebo třeba u něčeho úplně jiného. Je tady skutečně o čem psát a na co se dívat. Slovo nahota pro tento žánr rozhodně není žádné tabu. Samozřejmě bobříka ani jeho mužskou verzi zde skutečně neuvidíte, všechno ostatní v míře vrchovaté ovšem ano. Pan režisér si hlavně vychutnává detailní záběry mužského vývodu nezpracovaných zbytků potravy, který je vidět asi tak v každém desátém záběru a censurovaný je pouze jednou. Totální demence zůčastněných postav je samozřejmě samozřejmostí. A je to zde prezentováno znamenitě cestou toho nejpřízemnějšího humoru, který si vůbec dovedu představit. Film je hrozně energetický a všechny postavy si svoje minuty slávy vyloženě užívají. Dá se dokonce předpokládat, že těch hereckých minut v jejich kariéře příliš mnoho nebude. Dost chvály. Teď si troufnu vytáhnout i něco z toho ošklivého soudku horších věcí. Koukání na moje milá kuřátka se velmi brzy stalo koukáním nepříjemným, protože se ani náhodou nejedná o kuřátka, která by s kuřátky měla společného více než zobák. Tím chci říct, že kostýmy jsou hnusné a nepříjemně se na ně kouká. Při pohledu na žánr je jasné, že je tomu tak schválně. Na tom, že se mi nelíbily to však nezmění vůbec nic. Klidně bych snesl více tělních tekutin na stěnách a méně kuřat v místnosti. Bohužel se jedná o film, který je převážně o kuřatech. Bystřejší jedinci tak možná zvládnou usoudit i po přečtení názvu filmu. Možná při hlubším pohledu lze zahlédnout i takovou režisérovu skrytou averzi vůči fast-foodům, protože si s celým jejich fungováním a především personálem dost vyhrál. Svoje hodnocení bych situoval někam kolem takových hodně pěkných 3*. (29.05.2012)