Kobylky nesou smrt

Silný a presvedčivý príbeh s minimálne dvoma veľkými posolstvami: 1. Človek si musí dávať veľký pozor pri vedeckom experimentovaní, pokiaľ môže zájsť... 2. Kým žijeme, stále máme šancu zmeniť svoj život, polepšiť sa, robiť pokánie... A čím skôr to urobíme, tým lepšie! ODPORÚČANÁ PRÍSTUPNOSŤ: Od 15 rokov. (18.03.2009)

Takovej průměrnej eko horor. Chtěl jsem jít do podprůměru ale jelikož hororů s kobylkamy nějak moc není tak dám aspon ten průměr. Vlastně na jedinou konkurenci si ted vzpomenu snad jenom Locusts s Lucy Lawlessovou. Ale ani jeden není nijak extra, tenhle film mě potěšil snad jen pár umrtíma, ale jinak jde o klasické dílo se zvářetem zabijákem. Takže tu máme geneticky upravené kobylky, starostu který se nehodlá vzdát peněz a dva zachránce. Nenáročná zábava na jedno zhlédnutí. Ale třeba říct že kobylky jsou více cool než třeba tygr(tygr zabiják ještě ted to vydejchávám) nebo opice(bloodmonkey...Boha jeho). (30.12.2011)

,,A kdo nám to dokáže? Třeba uklouzl a spadl do větráku.“ Vraždící kobylky mi nepřijdou jako dobrý nápad. U žraloků, krokodýlů a hadů je příjemné, že může divák fandit konkrétnímu tvoru, kdežto tady sužuje americké obyvatelstvo beztvarý roj kobylek, které občas postavy nazývají i sarančaty. Příběh je snůška těch nejnudnější klišé ze všech monster movies. Herci jsou průměrní, ale zrovna ne dvakrát sympatičtí, v paměti mi ale zůstali jen hlavní hrdina Colt a jeho šílený účes a jeden ze záporáků, který má namalovanou pusu rtěnkou. Prostě nuda, nuda, šeď, šeď. (26.12.2013)

Zvířecí horory mají obrovskou výhodu v tom, že mohou neustále čerpat novou inspiraci, vždyť na světe žije tolik druhů zvířat a záleží jen na výběru tvůrců, který si zrovna zvolí do svého filmu. Většinou však tyto pokusy dopadnou špatně a kvalita těchto snímků spadá do odpadních vod a tento kousek je toho celkem zdárným příkladem. Už v bibli si můžeme přečíst, že kobylky byly jednou z božských ran, jenž seslal Hospodin na egyptského faraóna a jeho zemi. Tentokrát však za vším stojí člověk a jeho ziskuchtivost. Přiznám se, že samotný scénář filmu vypadá docela zajímavě, ale jeho provedení vypadá místy opravdu tragicky. Zvláště pak co se speciálních efektů (potažmo útoku kobylek týče). Ty jsou udělány hodně amatérským způsobem a chvíle kdy roj proletí lidským tělem jsou přímo otřesné. O něco lepší už to bylo s ožranými těly, které vypadali už o mnoho lépe. I tak je to však podprůměrná podívaná, kterou někteří zřejmě nevydrží sledovat až do úplného konce. 3/10 (26.01.2011)

Začneme s konfrontací s nejpovolanějším, a promrskáme si název. Svatá pravda, viď, Peytle? No, co bych ti lhal, svatý Otče, tedy, sorry, papeži, stálo to za hovno, ale reklamy ušly, ty byly jen tak skoro na pitchu. A co trikoty, smím-li být ještě tak neodbytný, Bože náš na nebesích, nejkrásnější a nejchytřejší? Chceš-li pravdu, černoprdelníku, pak ti musím odpovědět, že stály méně, než za svatou stolici, na kterou si sedne Verbitch, hned po tom, co ti urve kulyk s jezinkou tvou nablblou hlavu...při svatý prdeli, takový votázky...zlatej hitlerjugend. Uctivě děkuji za rozhoror. Film byl stejně napínavý a dokonale intelektuální, zkrátka stejně jako intérvyjů s Vaším pánem, děti. Modlete se všichni za nespatření těchto ďábelských obrázků a kdo by byť jedním očkem spatřil mikro sekvenci tohoto! , kterážto by byla kratší pikosekundy, ať okamžitě odříká dvacet peytlenášů, avšak neručím za to, že mu nepřistane kule v játrech a na místě nezcepení, sorry za vykrádačku. Nicméně, díky místním juvenilům, se asi nestane, že bych byl pochopen.... (04.09.2013)