Planina v ohni

Časový rozdíl 12 nebo 13 let není zas tak moc a tak mě dost vadilo, že se nepodařilo najít na obě hlavní postavy podobné typy herců a taky mi přišlo dost nevěrohodné, že by se dala tak hladce vypátrat máma, která zmizela těsně po porodu někde ve Spojených státech a změnila si tam identitu... Ale jinak opravdu skvělé drama, zabývající se především otázkou viny za neuvážený čin z mládí a následnou nešťastnou osudovou láskou. (01.06.2009)

Americké drama Planina v ohni je debutovým, autorským počinem mexického dramatika a scénáristy Guilerma Ariagga, jenž se proslavil spoluprací na dramatických freskách A. G. Iňarita ( Amoress Peros – Láska je kurva, 2000, 21 gramů, 2003, Babel, 2006). Ačkoliv se snímek zprvu jeví jako pozvolné, čistší a složitějších narativních zákrut prosté drama, ve výsledku jednoznačně zapadá do kontextu předchozí tvorby. Arriagova práce se - s odstupem i s ohledem na jeho debutový projekt - jeví stejnou měrou zajímavá jako potenciálně zavrhnutelná. více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/11/minirecenze-na-dvd-novinky-pro-a2.html (28.11.2012)

Doteraz dvorny scenarista Inarrituovych Amores Perros, 21 gramov a Babel sa vydal na svoju prvu rezijnu put, pricom znova siahol po drame s prvkami nahody. Zial oproti svojim predchadzajucim scenaristickym pocinom nepridal nic nove. Prave naopak, dost tu toho chyba, ci je nadbytocne. Uz v Babel bolo citit coraz silnejucu vykonstruovanost nahodneho vyvoja udalosti a zasahov osudu ako i hru na efekt "umenia". Burning Plain ide v tomto smere este dalej. Paradoxne sme ako divaci tak svedkami, ze film splietajuci osudy roznych ludi sa odvija v presne vybehanych cestickach dramatickych kriviek, tak dobre znamych z predchadzajucej tvorby. Vysledok posobi umelo, silene a zubami-nechtami sa snaziac vyzerat ako vazne "umenie". Navyse, Arriagovi chyba Innarituov zmysel pre cit v kompozicii zaberov so silnymi,casto intimnymi okamihami, ktore s uzitim hudby vytvaraju presvedcivu atmosferu smutnej skaly emocii - od beznadeje, smutku, az k zufalstvu a sebatryzneniu. Herecke obsadenie nie je zle, ovsem pod Arriagovym vedenim ich kreacia vyznieva skrz-naskrz ako standartny vykon, a nie vytvaranie takmer svojich zivotnych uloch. Od Amores Perros tak mexicky import silnych dram derivoval v uhladeny hollywoodsky gyc - pekne pozlatko s minimalnym obsahom. Skoda. 4-5/10. [Venezia, 2008] (29.08.2008)

Tenhle typ filmů se mi prostě líbí - když to navíc srovnám s dramaty, které se aktuálně objevují v kinech, níže než čtyři hvězdičky opravdu jít nemůžu. Proč se takhle obhajuji? Protože film má několik nepříjemných nedostatků. Hlavním z nich je podivné chování postav a kostrbaté dialogy - nejlepším příkladem je příběh dcery a matky, kdy se zájem/nezájem jedné nebo druhé strany přepínal jako v telenovele. Kamera, střih a hudba tradičně vynikající, plus předvídatelný, ale velmi hezky vygradovaný závěr. (27.08.2009)

Melancholické drama, kde je tragédie přímo řečena hned na začátku, takže jde spíše o psychologii postav a jejich motivů a postupné odkrývání spojitosti všech postav. Smutné, přemýšlivé, technicky výborně natočené s padnoucí hudbou. Naštěstí ne příliš temné, naopak možná s pozitivnějším závěrečném vyznění. || Režie: ****, Scénář: ****, Herci: ****, Hudba: ****, Výprava: ****, Kamera: ****; Celkový dojem: 3.8/5. (23.10.2012)