Víno roku

Reklamní snímeček na kalifornská vína ve stylu české komedie Bobule. Legenda o prolomení francouzského monopolu na nejlepší vína americkými vinaři bez tradic, titulů a vzdělání. Film plyne pomalu a nenáročně stejně jako život v prosluněných vinicích, nenutí nás se příliš zamýšlet nad složitostmi života, důležité je jen a jen víno samotné. A tak stejně jako v Bobulích mladí dostávají rozum, nacházejí v magii přírody smysl svého života a o nic víc už vlastně nejde, kromě vítězství nad Francouzi, samozřejmě. Alan Rickman si svou roli studeného britského snoba vysloveně užívá, především on posouvá film nad běžný průměr. Ostatní vcelku slušně přihrávají, a je tu film do letního kina jako stvořený. Ale i v lednu jsem se vcelku pobavil. 70% (27.01.2011)

Tenhle film to měl se mnou strašně snadný. Já totiž miluju farmařinu. A nemusí se jednat jen o vinice, ale mě by nadchly i záběry na ovocné sady nebo chmelnice, prostě cokoliv přírodního za hezkého počasí. I proto miluju jižní Moravu, která má trošku ráz i samotné Kalifornie. Víno roku je především oddechový film, který se snaží na nás přenést trochu té pozitivní nálady a atmosféry prosluněných vinic. A to se mu myslím povedlo. 75% (15.11.2011)

Příjemná vinařská komedie, tentokráte z prosluněné Kalifornie, kde se o nejlepší víno na světě pokouší hipíci a Mexičani. A vychází jim to... Ačkoli jsem nikdy kalifornské víno nepila, věřím, že musí být dobré... A nic nepotěší víc, než nakopat zadky Francouzům, (jedním skečem vtipně podchyceny Německo-Francouzské vztahy). Alan Rickman je boží a jeho angličtina je rovněž boží. Zkuste, uvidíte. (28.12.2008)

Jednoduchý feel-good filmeček, který, když si pustíte v té správné náladě a s tou správnou lahvinkou, určitě nezklame. A pokud tu lahev nemáte, určitě se pro ni vydáte při něm nebo po něm. Pozitivita z Bottle Shock čiší, Chris Pine i Alan Rickman jsou přesně takoví, jací by být měli, a člověk dostane chuť přestěhovat se na vinici (zapomínaje, kolik zatracený práce musí být dělání vína). (08.07.2017)

Začnu tím, jaký má tento film být. Má být o víně, má být přívětivý až těžce pohodový, má vyvolat chuť otevřít si lahev (nejlépe kalifornského) vína. Tak nějak si totiž představuji, že znělo zadání nějaké kalifornské vinařské asociace, na jejímž zasedání ke třicátému výročí evropského úspěchu někdo nadhodil, že trocha propagace by bodla. Oslovení tvůrci tedy sáhli po osvědčených receptech a jali se filmovat. Tak jako je Krajina střelců udělaná pro „koníčkáře“, Víno roku je pro vinaře. Prosluněné pohledy na vinice, povalování na jazyku, vyjmenovávání vůní... Oproti (ani já se tomu srovnání nevyhnu) Bokovce to gurmánství ale nevyzní tak přirozeně (holt Giamatti) a jinak průměrný Dobrý ročník zase nepůsobil tak prkenně. Víno roku je jednoduše moc vypočítavé, rozvleklé (co třeba ta degustace u Paříže s vyjmenováváním všech přítomných??), Rickmann ve své „snejpovské“ poloze přehrává, naznačené sociální motivy jsou uměle naroubované a celkově... No dobře, je to prostě must pro milovníky vína (ostatně i já si nakonec tu lahev otevřel, uznávám) a na tři hvězdy zaokrouhluji nahoru proto, že je film podle skutečné události. (12.08.2010)