Víno roku

Mám rád filmy o vínu, co víc bych měl dodat? I když víno piji spíš příležitostně - tzn. velmi málo - nějakým způsobem mě dokáže nadchnout, když znalci mluví o víně a hodnotí ho. Asi je to tím, že uznávám profesionály, kteří dokáží poznat dobré jídlo, dobré pití. Z tohoto důvodu se mi velmi zamlouval film "Andělský podíl", i když whisky vůbec nepiji, anebo film "bokovka", kde víno rozhodně nehrálo pouze podružnou roli. "Víno roku" je filmem, který je o víně. Víno je zde v první řadě a přesto se o něm zase až tak moc nemluví. Je pravda, že jsem se o víně víc naučil z "Bokovky", tedy alespoň o nějakých základech. "Víno roku" má spíše představit lidskou snahu hnát se za vysněným cílem, kterým je v tomhle případě výroba toho nejlepšího možného vína. Vyrábět luxusní víno není sranda, ale vyrábět ho v Kalifornii, to je sranda ještě menší. Francouzi mají proti takovým vínům předsudky, a proto ho odmítají. Vidět je to v krásné scéně ke konci filmu. Jenže prodejce vína Steven Spurrier není Francouz, ale Brit, i když by to příjmení nemuselo potvrzovat. Ani on nemá na růžích ustláno a jeho malý krámek zrovna neoplývá zákazníky. Chce ale zkusit něco nového. Chce do Francie přivézt vína z Kalifornie a ukázat, že i tamní vína se dají pít. Setkává se s rodinou Barrettových. Mladým hipíkem Bo - Chris Pine s dlouhými vlasy - a jeho otcem Jimem, který zahodil kariéru pro sen, i když vínu zase tak dobře nerozuměl. Pomalu se blíží sklizeň a on má stáčet své víno. Právě po tomhle víně jde i Spurrier. Jenže ne vše se daří, jak má. Kromě toho, že sledujeme osudy dalších postav, dostáváme se nakonec i k tomu vínu. Mysleli jste si, že víno nemůže být hnědé? Tak se přesvědčte o tom, že to tak být může. Dobré herecké výkony, místy až v rámci karikatur, jen koření tenhle zajímavý snímek, který si zaslouží více pozornosti, než jaké se mu dostalo. Zajímavý je i tím, že příběh, který nám odkrývá, se skutečně stal. A jeho aktéři jsou stále naživu. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/wtc-yes-man-mary-max-zambezia-cerna.html (02.03.2013)

"Víno je sluneční svit zachycený ve vodě." Snad každý snímek o lásce k vínu, tento pochopitelně nevyjímaje, má v sobě takovou dávku laskavosti a poetiky, že i zapřísáhlý abstinent dostane chuť pozorovat čistotu a zabarvení vína v bezbarvé tenkostěnné skleničce, očichat jeho vůni, poválet ho na jazyku a na závěr láskyplně vyplivnout. (13.07.2011)

Asi bychom neměli od takovýhleho filmu chtít moc, vždyť popisuje docela skutečnej život kalifornských vinařů a úplně skutečnou ochutnávku století (když to přeženu). A mezi vinaři to zase akcí a superhumorem lítat nemůže a ochutnávka takhle opravdu proběhla, takže je to vlastně historickej film. K tomu dobře uvolněná hippie atmosféra, nádherný Napa Valley a dokonalej Rickman. A o víně rozhodně poučný, i když malinko prokalifornsky tendenční :-). Ale zase... viz dodatek. Dodatek pro zasmání: Jako vítěz bílejch vín byl např. Chateau Montelena z Kalifornie, dost o hlavu porazil slavný burgundský kousky. A světe div se, podle norem EU nesmí bejt do Evropy dovážený žádný víno s označením Chateau, Village, apod. Prej by se tím "mátli zákazníci". Chudinky. Sladká francouzká pomsta... Hned si objednávám Montelenu z Ameriky :-). (28.06.2011)

Jen zapřísáhlý abstinent si při poslechu poetické ódy na víno recitované charismatickým Alanem Rickmanem, kdy kamera malebně prolétává nad prosluněnými kalifornskými vinicemi, neodskočí otevřít dobrou láhev. :-) Pohodová komedie s trochou romantiky směřuje k předem danému cíli - vyhrané degustační soutěži, proto házené "dramatické" klacky pod nohy a doslovnost závěrečných pasáží prokazují spíše medvědí službu. (18.03.2014)

V jednom filmu víno a Alan Rickman - perfektní kombinace. Bohužel jsem si taky pamatovala jenom to. Místa, kde nebyl Rickman si už nepamatuji. Film docela nezáživný a opravdu jsem se v jistých momentech nudila. Pro mě trochu zklamání, vzhledem k tomu, že jsem se na film moc těšila. Jsem ráda, že jsem ho viděla, ale už nikdy víc. 2, 25. (26.07.2012)