Oddělení zvláštní péče

"Ono je strašně důležitý najít k sobě toho druhýho, aby člověk nakonec našel sám sebe." Empaticky působící Karolína Slunéčková v roli sociální kurátorky je ušlechtilost sama (ač s ní samotnou se život zjevně též úplně nemazlí). Vůbec těch  ušlechtilých je na jednu hodinovou televizní inscenaci až překvapivě hodně. Zjevně si dotyční uvědomují, že "trest je jedna věc, začít znovu je věc druhá…."   (29.05.2023)

Tak i přes to, že jsem pamětník, tohle dílo mi uniklo. Musím říct, že jsem udiven, že něco takového mohlo tenkrát vůbec vzniknout. Téma zajímavé, herecké výkony velmi dobré. Besser jako klaďas?? Pokorná jako takřka osudová žena?? Moc pěkné. Výkony Petra Svojtka a Karolíny Slunéčkové perfektní. Lábus taky velmi dobře. Většina hlavních představitelů tohoto díla odešla předčasně a zde je vidět, že jsme se od nich mohli dočkat dalších velmi dobrých výkonů. Zapomenutý skvost. (10.10.2016)

Sociální kurátorka chovající se jako Matka Tereza, s nekonečnou trpělivostí pomáhající těm, které společnost už předem zavrhla. K tomu pár chlapů, co maj srdce na správným místě, neodsuzující holka od vedle a idealisticky-mravnostní agitka je na světě. Anebo ne? Záleží jen na úhlu pohledu. Já si volím ten, ve kterém jsou postavy tohoto příběhu životné a o jejichž existenci nepochybuji ani v našem reálném světě. Stejně tak ve vyřčených moudrech, které zde zazní, nespatřuji podbízivou prvoplánovost, ale hlubokou pravdu. Protože chci. (12.10.2016)

Na mě je to velice slabé hodnocení vzhledem k tomu, jaké filmy preferuji. Nicméně zde se nestydím říct, že jsem to nepochopil. A tím nemyslím příběh, ale spíš důvod vzniku tohoto dramatu. V tomto filmu opravdu nelze hledat propagandu a co víc, dokonce mi připadá, že si  zde docela zahrávají s tím, jak to veřejnost přijme. Resp. jak veřejnost přijme benevolentní kurátorky a přátelský systém resocializace bývalých muklů. Dokud jsem toto neviděl, měl jsem dojem, že socialistické zřízení se s nikým nemazlí a obzvlášť ne s vrahem. Měl jsem dojem, že občané žijící v socializmu s omezenými zdroji informací rozhodně nebudou tolerovat propuštěného vraha. Společnost plná předsudků, závisti a strachu izolovaná od západu….Takže zde vidíme pravý opak mých myšlenek - a sice srdečné přijetí a vehementní snahu všech zúčastněných pomoci vrahovi zapojit se opět do normálního života. Dobrá - vražda to byla nechtěná, neúmyslná, náhodná…Ale kde jsou ty předsudky? Co tím teda mysleli? Že to tak chodilo? Že by to tak mělo chodit? Je ta propaganda nakonec vložena v tom přístupu? Já nevím a popravdě mě to nijak nezaujalo. P.S. Koukněte se na film: Kdoví, kdy začne svítat. Tam je resocializace za méně závažný zločin mnohem obtížnější, byť si za to může dotyčná z větší části sama… (28.02.2024)

Mám pocit, že ten, kdo to napsal, byl tedy hodně mimo realitu. Možná někde slyšel nějaké vymyšlené příběhy a dal je dohromady. Herci se také nějak nepřetrhli a nikdo nijak nezaujal. Snad jen Laco v podání pana Ivana Pokorného by možná stál za zmínku. Není to úplně ztracený čas, ale že bych byl z toho nějak nadšen, to tedy nejsem. 30 % (23.06.2024)