Akta X: Chci uvěřit

Výborná kriminálka s mysteriózní příchutí, snad by obstála i bez Muldera a Scullyové, ovšem s nimi je samozřejmě ještě lepší. Co mi chybělo na prvním filmu Akt X, tady je. Příběh už nevypadá televizně, ale je stoprocentně filmový, a o překvapení není nouze. Kromě Gillian Anderson a Davida Duchovnyho mě velmi potěšil Billy Connolly. (25.02.2018)

Kdyby se film nehlasil k Aktum X, ale byl to proste lehce mysteriozni thriller, tak si nikdo moc nestezuje, jenze takle byly naroky precejen vyssi. Pribeh by spatnej nebyl, ale rozhodne by snes nejakou zajimavejsi pointu a vetsi porci tajemna. Nejvetsi problem je ve vztahu Muldera a Scullyovy, kterej je fakt vyresenej nejak debilne, jednu chvily to vypada, ze spolu bydli, jindy se zase sotva pozdravi, fakt sem se v tom moc nevyznal. A ani tomu nenapomaha obcasna zmatenost pribehu. Dalsi problem je primo v Scullyovy, jejiz role spociva v tom, ze bud furt otravne keca, jak se k patrani nechce uz vratit a pustit si tajemno do domu nebo co, pripadne se snazi lecit nejakyho malyho fakana a to by se vic hodilo do nejakyho nemocnicniho serialu. Aspon, ze Mulder je porad ten sympatak, co chce vse vypatrat. Takze celkove docela napinavej thriller s blbe vyresenym vztahem hlavnich postav. (14.06.2009)

Snímka Akty X: Chcem uveriť vôbec nenaplnila očakávania a v mnohých ohľadoch výrazne zaostáva za prvým filmom. Napriek všetkým nedostatkom to však nie je úplne stratené. Scenár prináša niekoľko zaujímavých momentov a dokonca i viacero vtipných situácií. Peknú prácu odviedol aj skladateľ Mark Snow a soundtrack tak vhodne dotvára atmosféru filmu. Počas sledovania to svižne ubieha a v podstate sa nebudete nudiť. (15.12.2012)

Relativně slušně natočený kriminální thriller, který ale vyjma "média" postrádá jakékoliv nadpřirozeno a operuje spíše s krajně nereálným WTF. Vyšetřování je natočeno zajímavě, kecací vata je ale k uzoufání nudná a G. Andersonová nezaujatě odříkávající své repliky výsledku rozhodně nepomáhá. Potěší David Duchovny, několik vtípků, G. W. Bush a závěrečný titulkový videoklip. Jinak ale nic moc a už vůbec ne nějaká extra filmová událost. Zcela obyčejný, průměrný film. (23.07.2008)

Zbožňuju Akta X a vždy budu - jenže teď k nám dorazil nový, fanoušky (tedy i mnou) dlouho očekávaný film... Je to strašné. Bohužel bez legrace. Být jízlivý, musel bych napsat, že Chris Carter moc přemýšlí o vizích, nadějích, a hrozbách moderní medicíny, příliš diskutuje se svým knězem o úloze Boha, a navíc nakupuje u nejhoršího dealera ve městě. A přitom to začíná tak nadějně - přítmí kinosálu rozřízne legendární hudební motiv, během několika minut máme oba hrdiny pospolu, a po tom, co si s Mulderem smlsneme na pár slunečnicových semínkách, vyrážíme do terénu za knězem prohlašujícím se za médium (a bývalým pederastem) a agenty FBI, tradičně rozpolcenými v postoji k čemukoliv paranormálnímu. A tady se začíná všechno kazit. Důvod je jednoduchý - scénář. I kdybych svůj nadhled povznesl do nebeských výšin, příběh a pozadí celého případu to od nálepky naprosté blbosti nezachrání. Kdo viděl, ten ví, o čem mluvím. Ale to není všechno. Snad nejhorší na "Aktech X: Chci uvěřit" je zjištění, že prakticky nefunguje ani ústřední dvojice. Z Muldera se stala figurka slepě toužící uvěřit, ale tentokrát tato víra nevychází zevnitř. I na Davidu Duchovnym je znát, že Muldera tentokrát hraje z jakéhosi umělého přesvědčení, bez lehkosti, a ani typické foxovské vtípky ho nespasí. Scullyové daroval Chris Carter víc prostoru než jejímu partnerovi (malá odbočka - stejně si nezvyknu, že mezi těmi dvěma vznikl milostný vztah), přesto se i ona utápí v hrozivých dialozích a proslovech. Problém je prostě v tom, že se Carter snažil sdělit své obavy ohledně výzkumu a lékařského pokroku, medituje (především prostřednictvím Scullyové) nad tématy jako je osobní odvaha versus tlak okolí, naděje proti pochybnostem, boží vůle ve střetu s racionálnem, trest kontra vykoupení atd. Je toho hrozně moc, spojení všech těchto témat neumožňuje jít do hloubky ani v jednom z nich. A pokud je mám navíc vstřebávat prostřednictvím šustivých dialogů, prostých lidsky uvěřitelného rozměru, říkám "Děkuji, nechci!". A přitom Chris Carter uměl. Nedokážu pochopit, že člověk, který napsal tak emotivní, hluboce lidskou, myšlenkově plnou a přitom báječně tajemnou a v mytologii Akt X zásadní epizodu Memento Mori, mohl stvořit takový paskvil a zmrzačit svoje hrdiny. Je mi smutno. Chci věřit, že jsem tenhle film neviděl. P.S.: Poslední záběr v závěrečných titulcích musel být vtip... Musel. Prostě musel! (26.07.2008)