Ha-Buah
The Bubble
Obsahy(1)
Tři mladí spolubydlící z Tel Avivu, dva kluci a jedna holka, se snaží nevnímat politické konflikty a raději se soustředit na svoje životy a lásky, tedy žít v jakési únikové „bublině“. Tvrdohlavá Lulu pracuje v butiku, nápadný Yali vede trendy kavárnu a Noam, který prodává v obchodě s hudbou, tráví víkendy vykonáváním služby na kontrolním stanovišti Národní Gardy. Když se Noam zamiluje do Ashrafa, mladého Palestince, rozhodnou se pomoct Ashrafovi zůstat nelegálně v Tel Avivu. Obléknou ho do moderních izraelských šatů, dají mu hebrejské jméno, nechají ho pracovat v Yaliho kavárně a společně oslaví toto mírumilovné soužití na plážové párty. Jejich utopie se však kvůli politické a sociální skutečnosti na Blízkém východě zhroutí. [MEZIPATRA 2008] (Brněnská 16)
(více)Recenze (42)
Kdyby se ve filmu nevyskytovaly bombové útoky a hranice mezi Izraelem a Palestinou, dal by se přirovnat k českým Samotářům. Parta kamarádů žije v Tel Avivu a zažívá běžné starosti jejich vrstevníků – milostné problémy, nudná práce, vyrovnání se se svojí sexuální orientací, snaha společensky se angažovat a vylepšit tak svět apod. Do jejich života náhle vstoupí mladý Palestinec Ashraf a spousta věcí se změní. Najednou je problém rasové nenávisti tak blízko, že jejich životy už nikdy nebudou, čím byly předtím. Nesmírně zajímavý a smutný film o vášni, netolerantnosti a pomstě. Zajímavé herecké výkony a soundtrack. Není divu, že film získal diváckou cenu na Berlinale, po jeho poslední scéně jsem i já dlouho jen tak nehybně seděla a přemýšlela, proč se podobné věci na světě vůbec dějí... ()
To 3/4 filmu som akosi neregistroval pridanú hodnotu gay tématiky (na zvýaraznenie kontrastov v rozdielnosti vnímania homosexuality to možno chcelo trochu viac Palestíny) a ked už to prišlo (dva výborné a silné momenty), tak to zabil prvoplánový gýč bez mozgu (o to rovno duplovane). Túto sprchu už som nerozdýchal. Director's cut verzia. 60% ()
Další izraelský film, o němž jsem toho dopředu moc nevěděl a který mne velmi překvapil. Po nedávno shlédnutém Yossi & Jagger (2002) od stejného režiséra (aha !), kde mne překvapila homosexuální tématika v izraelské armádě, jsem tady už z údivu prakticky nevycházel .-). Co se týče otevřenosti některých sexuálních scén byla Zkrocená hora (2005) jen čajíčkem. Na stranu druhou se mi líbila právě ta otevřenost jakou nám Eytan Fox předložil. Každý chce milovat a být milován. Nikomu na to neupírám právo. Pokud by se děl odehrával třeba někde ve Švédsku, měli bychom tu film o partě přátel (americký seriál Přátelé mi to dokonce chvilku připomínalo), kteří spolu bydlí, tráví volný čas a sdílí podobné názory na politiku a svět. Do jejich bytečku si přivádí partnery a milence a normálně spolu žijí. Někdo to tu přirovnal k filmu Samotáři, já říkám spíše Šeptej... Bohužel, děj se odehrává v Izraeli v Tel Avivu. Toto dříve arabské město nyní izraelské, je častým terčem plastinských sebevražedných atentátníků, které tam posílá Hamás. Násilí plodí násilí a katastrofa potká i hrdiny tohoto snímku. Tenhle film nestraní Izraeli, ani Palestině. Tenhle film je o mladých lidech, kteří zkrátka chtějí jen žít ve světě bez násilí. Hrdinové nejsou zatíženi křivdami a mstami po prarodičích, nedělí je rozdílné náboženství a přesto zasáhne násilí i je.... Snímek není politickou agitkou - je o lásce dvou mladých mužů. O lásce která nezná hranice s checkpointy a vysokými zdmi mezi Izraelem a Jordánskem. * * * * ()
Něco je špatně - zadám si do vyhledávače romantický film, předepsaný v týdnu Season Challenge Tour a připadám si jako Malý princ, co právě přistál na Gay planetě (možná nějaká zaktualizovaná reedice), neboť je hnedle druhou nehetero romantikou v pořadí... Je možné, že blízkovýchodní teroristická poetika na trhu zoufale chybí, ale pro mě bublina nucené neokvětinové bezstarostnosti, konfrontované s politickými nesváry, splaskla dřív, než se stačila nafouknout... no a intimní scény to vzhledem k mému zaměření přirozeně nemohly vylepšit, i kdyby se herci rozkrájeli, no a že se nerozkrájeli... Tak snad příště, někde na místě, kde nosí kalhoty jen jeden z páru. ()
Letos jsem na Fébiofestu zhlédla izrealský snímek Ve tmě, jenž se zabývá obdobnou problematikou, aniž jsem věděla, že mu již předcházela Bublina. Oba filmy hodnotím naprosto vysoko už jen proto, že se nebojí říznout do slabin celého izraelsko-palestinského konfliktu, a to skrze prizma homosexuální lásky, která stále nemá v této oblasti na růžích ustláno... ()
Reklama