Režie:
Sidney J. FurieKamera:
Otto HellerHudba:
John BarryHrají:
Michael Caine, Nigel Green, Guy Doleman, Sue Lloyd, Gordon Jackson, Stanley Meadows, Max Faulkner, Thomas Baptiste, David Glover, Aubrey Richards (více)Obsahy(2)
Špionážní thriller patřil v 60. letech minulého století mezi klíčové žánry, přičemž ty nejpromyšlenější snímky vznikaly ve Velké Británii. Ve dvaašedesátém roce byl natočen první film s Jamesem Bondem a v pětašedesátém právě Agent Palmer: Případ Icpress, který tvoří o něco seriózněji pojatý pohled na příběhy o tajných agentech, než je tomu u bondovek... Když je uneseno několik klíčových vědců, kteří se zpátky vracejí s vymytými mozky, a tudíž neschopni dělat dále svou práci, začne se o případ zajímat britská tajná služba. Do akce je povolán svérázný agent tajné služby Harry Palmer, který se postupně zaplétá do komplikované hry plné nebezpečí a špionážních machinací, ve které mu může jít o život. (Filmhouse)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Michael Caine jako tajný agent v reálnějších konturách nežli Bond. Nezachraňuje svět, nemá nadpřirozené schopnosti a stačí mu jedna dívka na celé dobrodružství. Děj příjemně odsípá a britské reálie fungují skvěle, žel Furie není moc nápaditý režisér, takže přestřelky, rvačky atd. jsou spíš špatně okoukané nežli dobře natočené...70% ()
Ve svém filmovém životě jsem si potřásl pravicí s mnoha agenty a proto mne celkem zaráží, že agenta Palmera, jednoho z největších frajerů filmového plátna, jsem potkal až dnes. Bavil jsem se s ním královsky, napnutý jsem přitom taky celkem byl a kdyby to vymývání mozků bylo provedeno nějakým vtipnějším mýdlem, tak bych s pěti hvězdami neváhal, ()
Nebojím se říci, že jde o jeden z nejpovedenějších špionážních filmů. Věčně ironický Harry Palmer nezapře inspiraci Jamesem Bondem, i když je jen velice malá. Palmer je zdánlivě prostý obyvatel Londýna, co bydlí v East Endu a sám si vaří a nakupuje. Bond se ubytovává v nejlepších hotelech, kde si většinou vybírá prezidentská apartmá s plným komfortem. Ale zpátky k filmu. The Ipcress File je syrový špionážní film se zajímavou zápletkou a strhujícím tempem. Věřte mi, že ani to pověstné "kecání", kterého ve filmu zase tak moc není, vás nebude nudit. Nedá mi to a musím zmínit také výbornou kameru (která nezapře šedesátá léta), hutnou atmosféru Londýna (ne, není to smog) a již tradičně skvělého Michaela Caina v hlavní roli. Pro mě, spolu s Goldfingerem, nejlepší film o špionech všech dob. ()
Takové poselství britům: agenti jsou úplně obyčejní lidé jako vy, nakupují v samoobsluze (tehdy to byla novinka, takže Palmer je otevřen všemu dobrému novému), rádi vaří a milují se, vyplňují stohy hlášení a mají přísné nadřízené, kteří vyjadřují celou svou duší i tělem britský stát, platí za parkování, stojí na křižovatce na červenou...a občas zachrání commonwealth před superzločinci, kteří ho chtějí pokořit a zničit. Od toho jsou přece placeni. Režisér si pohrává s každým záběrem (podhledy, záběry přes rameno či přes různé otvory ve zdech apod.) a výsledkem je mile hloupoučká podívaná, která vás zrelaxuje po dlouhém pracovním dnu. Jenže když se pak na film podíváte zpětně, zjistíte, že vlastně nevíte, co se na plátně dělo, jaká byla motivace postav, proč všichni jednali tak hloupě (důležitý pásek v kamnech???). Ale to asi k tomuto žánru neodmyslitelně patří. ()
Prvý z troch špionážnych thrillerov s agentom Palmerom v podaní Michaela Cainea ma vobec nesklamal, hoci som do toho šiel s nedoverou. Predsa len 60-te roky patria neodmysliteľne Bondovi a nemal som záujem sledovať niečo podobné. Furieho snímok však splňa všetky predpoklady k úspešnému projektu a príjemne ma prekvapil svojim realistickým podaním, britským humorom a perfektnou hudbou Johna Barryho. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (9)
- Původně měl hlavní roli ztvárnit Christopher Plummer, ten však odmítl kvůli roli ve filmu Za zvuků hudby (1965). Role poté byla nabídnuta Richardu Harrisovi, který ji také odmítl. Později litoval svého rozhodnutí, že odmítl roli v Agentu Palmerovi, ale neodmítl roli v Caprice (1967) s Doris Day. (orkadimenza)
- Postava Harryho Palmera je ve filmu vyobrazena jako dokonalý kuchař. Ve scéně, kdy Palmer zručně oddělí pár vajec, patří ruce v detailu Lenu Deightonovi, autorovi knihy, na níž je film založen. Sám Deighton byl vynikajícím kuchařem a napsal o vaření několik komiksů, jimiž jsou polepeny stěny Palmerovy kuchyně. (orkadimenza)
- První den natáčení režisér Sidney J. Furie svolal herce a řekl jim: „Tohle si myslím o scénáři.“ Poté jej zapálil. (orkadimenza)
Reklama