Prokletý ostrov

Podobný pocit nadšení z dokonalé filmařiny jsem u nových filmů zažil naposled u Inglourious Basterds. Už u úvodního příjezdu na ostrov mi bylo jasné, že tohle bude výjimečný film, naladěný na stejnou notu jako já. Někdy to prostě člověk pozná hned podle první scény. Scorsese mistrně buduje atmosféru (záběry na detaily, údernou hudbou, vizuálními vychytávkami - různé svinstvo poletující vzduchem), přičemž jsem nezaznamenal snad ani jeden atmosféricky slabší úsek - Shutter Island je nasycený stotřicetiminutový roztok deprese, mystéria a šílenství. K naříkání některých diváků nad neoriginální, respektive předvídatelnou pointou se sluší poznamenat, že to, co oni pokládají za pointu, není pointa, nýbrž pouze vyřešení klasické dějové mystifikace (v tomto ohledu ten film nutně může mít jen dva způsoby řešení - takže není žádná machrovina tu jednu správnou "odhalit"), které následně poslouží jako půda pro pointu skutečnou, nenápadnou, originální a velmi chytrou. Když to shrnu, tak je pro mě Shutter Island zajímavějším filmem než všechny Martyho slavné gangsterky. (25.02.2010)

Vynikající pokus o restauraci amerického chápání filmu 50. let s úchvatnou formální stránkou, jak také jinak, když režisérem je Marty alias Martin Scorsese, pan Režisér. Strhující hudba, dokonalá kamera s těmi správně zvolenými filtry, všechny ty nájezdy a gradace (zvláště začátek filmu je dokonalý), úžasná střihová skladba, ohozy a atmosféra noir filmu, déšť, alkohol, temná minulost, deprese, bezvýchodnost... Osobně jsem měl ale trochu problém s obsahem a s přílišnou vykalkulovaností dějové linky, chápu, že závěrečná pointa je nutná pro zachování rámce, který byl běžný době a žánru, oceňuji dobové dozvuky nacistických hrůz, závodů ve zbrojení a zlomu spojeného s příchodem nových ,,overkill" zbraní a zvláště dobovým ohrožením komunismem, tou až hysterií, honem na čarodějnice, mccarthismem, praktikami senátního podvýboru pro vyšetřování tzv. neamerické činnosti, touhle temnou stránkou moderních amerických dějin, tu paranoiu a zvláštní pocit ohrožení, který na vlně protikomunistických nálad rozžehl senátor McCarthy a poté celý proces zvrhl v teror celé americké společnosti...to vše jsem jsem kvitoval s povděkem a vnitřní spokojeností, nemohl jsem se ale zbavit dojmu, že imitovaná béčkovost žánrových snímků 50. let je tu spíše na škodu, než ku prospěchu věci. Lituji, že Marty nenatočil něco více nadžánrového, ne jenom mistrnou repliku, ale moderní poklonu ctěnému žánru s reflexemi a rastrem 21. století... (24.03.2010)

Tak spojení Scorsese a Caprio funguje i u mysteriózního hororu, což se tak úplně čekat nedalo, ale bylo to fakt hutně tajemný a atmosférický, nicméně závěrečná pointa nepatří zrovna k těm nejoriginálnějším a pár scén, rekrutujících se převážně z flashbacků DiCapria, je dost nepřesvědčivě zahraných, ale všechno to vynahrazuje perfektní temnej nádech celýho filmu a prostředí psycho léčebny pro vrahy, který je pro tyhle mysteriózní horory jak dělaný. (18.03.2010)

Martin Scorsese snad poprvé nevypráví příběh, ale lepí scénky, které jsou spíše vizuální masturbací jeho a kameramana. Snaživí herci (DiCaprio tradičně skvělý, Mark Ruffalo i přes zbytečné upozadění taktéž) vedou fajn dialogy, ale děj se nikam neposouvá, snímek tak postrádá jakékoliv napětí a postavy tonou ve zmateném pobíhání po ostrově a levných vzpomínkách na Dachau. A čekat téměř dvě hodiny na pointu mi přijde sakra laciné na to, že to měl režisér původně prodat jako vyšperkovaný thriller roku. Při vší úctě k mistrovi… špatný (a únavně skrz naskrz pronuděný) film. (21.03.2010)

Bez té pointy by mě film bavil rozhodně víc, takhle mi to přišlo sice velmi hezky natočené, ale dost neoriginální. A flashbacky z koncentráků mě vyloženě rušily a nehodily se mi tam - jakoby patřily do jiného století. A duch mrtvé manželky mě taky nebral. Prostě to celé nebylo ono, asi to bude tím, že jsem příliš moc čekala. Zatracené trailery. (26.02.2010)