Tirant Lo Blanc

Opravdu neuvěřitelný film. Mohu konstatovat že je to příšerná blbost která stojí zahlédnutí. Nevím, jestli šlo o spiknutí panen nebo o spiknutí tvůrců, že vytvořili něco tak ukrutně podivného. Upřímně dost dobře nechápu, jestli to mělo být něco erotické nebo legračního. Hlavní hrdina byl celkem pohledný, ale chudák z toho vyšel jako největší blbec. Hrozně dlouho se snaží uhnat krásnou princeznu a nejde to. Při útěku od ní z pokoje si zláme nohy a ona se s ním nakonec vyspí za asistence celého dvora. To byla tak neuvěřitelná scéna - to se musí vidět. (soulož alá invalidní přivázaný princ). (27.06.2015)

Dílo Tirant lo Blanc bylo na přelomu 15. a 16. století považováno za přízemní, ba lascivní. Nicméně se jednalo o svébytný rytířský epos a Katalánci jsou na něj dodnes hrdí. Ve filmové podobě se jedná o přepjatou komedii (?) s rozpočtem 14 milionů dolarů. 14 milionů, které snad musel filmový štáb prožrat... Aranda vyměnil svůj pověstný sensualismus za jeho uslintanou, neduživou karikaturu. Netuším, jak by se celá fraška líbila Joanotu Martorellovi. Třeba ano. Jako divákovi se mi tento počin ovšem nepozdává. Nu, ano, bylo to směšné (jaksi nechtěně). Jiná doba, jiný vkus a prapodivný úlet páně režiséra jako malus. (12.02.2012)

Co to bylo?!? Přepínala jsem včera večer čumibednu, mihnul se tam v jednom okamžiku ksicht nějakého hezkého chlapa v historicky působících reáliích, tak jsem sundala prst z ovladače... a nestačila jsem se divit! Chrabrý rytíř Tirant touží přefiknout spanilou princeznu a vo tom to je. Ukrutně dementní dialogy střídají brutálně rozmazané bitevní scény o 5-10 lidech, ale hlavní náplní tohoto dvouhodinového "skvostu" je hekání, hýkání, funění, sténání, prostě šukání. Když se upjatá obstarožní císařovna (či co to bylo za rašpli) při odchodu z místnosti beze slova a bez důvodu zastaví, zvedne sukně a ukáže Tirantovi frndu, je toho na mě moc, padám v křečích z gauče: pode mnou zavřískne kočka, co nestihla uskočit a pes zmateně vrávorá okolo, protože nechápe, co se to paničce stalo, jestli má spustit štěkací poplach nebo mi přinést tenisák. Vyprostím zpod sebe lehce zploštělou kočku, pošlu pajdavého prďolu zpět do pelechu, utřu slzy hysterického smíchu a vracím se na gauč. Naštěstí mě děsně bolí v krku, jsem utahaná jak štětka po 16-hodinové směně a tak mě z područí fascinace odpadem vysvobodí náruč Morfeova. Pokud bych toto "dílo" měla vystihnout jedním slovem, strčím si prst hluboko do krku a znělo by to jako: "Ghluuuááááárhg!" Tímto se veřejně omlouvám Uwe Bollovi za veškeré ostouzení - jak vidno, mohl by natáčet i horší srajdy. 4% za ten Tirantův hezký ksicht, 5% za ten smích, ikdyž skončil záchvatem ošklivého kašle. (12.01.2011)

Tenhle film se velmi těžko zařazuje. Je to takový erotický snímek, zabalený do středověkých kostýmů a kulis, střižený humornými scénkami a velkou trapností. Jediné co stojí za shlédnutí v tomto filmu je několik opravdu hezkých dívek . Celý film se odvíjí dle scénáře jedné z nich, která říká, že správné ženy mají 3 základní vlastnosti - zvrhlost, chlípnost a nenasytnost. (12.01.2011)

Příšerná blbost. Nevím, jestli šlo o spiknutí panen nebo o spiknutí tvůrců, že vytvořili něco tak ukrutně dlouhého a nudného. Upřímně dost dobře nechápu, jestli to mělo být jakoerotické či co, ale působilo to spíš asexuálně. Rozum mi zůstává stát nad účastí Charlieho Coxe a připisuji to mladické tupohlavosti. Hlavní hrdina byl celkem pohledný, ale chudák z toho vyšel jako největší blbec. Hrozně dlouho se jí snaží uhnat, nejde to. Při útěku od ní z pokoje si zláme nohy a ona se s ním nakonec vyspí za asistence celého dvora. Konec byl neuvěřitelně přitažený za vlasy. Vlastně to celé působilo jako průměrné historické nůďo, do kterého se scénárista pod parou rozhodl připsat pár "erotických" scén. K smíchu. (09.02.2012)