Špinavá hra

Typický představitel válečných filmů těchto let, ovšem se značně originálním příběhem o tom, že člověk může být vzorový voják podle všech řádů, anebo protřelý zločinec, který se ve válečných poměrech pohybuje jako ryba ve vodě včetně umění udělat nebo využít pro sebe jakýkoliv podtrh, ale stejně, jestliže si šéfové umanou, je tak jako tak bez šance. Výtečný Davenport, možná také díky zajímavější poloze jeho role, dokonce převyšuje Michaela Caine. (16.10.2010)

Chuťovka. Britové věděli jak na to. Trochu odtažitější přístup k postavám je tu dosyta vynahrazen cynizmem a krásně vykreslenou atmosférou hnusné, pískem nasáklé krajiny, ve které se děj odehrává. V podstatě každý, možná až na Michaela Caina, je tu sebestředná svině, co něco dělá jen když musí. Cesta na místo "akce" je pomalá, plná vyměňování pneumatik a nudy. Závěr, který by dnes ve filmech Michaela Baye mohl být bombastickým finále, je podán úsporně a realisticky. Brilantní konec mě donutil se suše usmát a jít na pět. (04.02.2011)

Špinavá hra je částečně podobná filmu Písečné moře, avšak v některých pasážích mi přišla o něco víc špionážní, čímž mi občas lehce připomněla nedostižný snímek Kam orli nelétají. Řada scén je tu více než dobrých (oáza, tahání aut na hřeben, minové pole, závěr) a potěší také Michael Caine a Nigel Davenport. (11.06.2015)

Méně známý britský válečný film o skupině průzkumníků, kteří mají za úkol zničit německý sklad paliva. I když není tak profláklý, jako známější válečné filmy, rozhodně se může zařadit mezi ně. Proč? Protože na tehdejší dobu je až překvapivě realistický, válečná technika zhruba odpovídá, hlavní hrdinové mají mozky a myslí a hlavně němečtí vojáci nejsou jen pobíhajícími panáky, kteří střílí nazdař bůh, ale jsou chytří. Michael Caine a Nigel Davenport, i když mají rozdílné povahy, jsou jak sehraná dvojka. Prostě pěkně se na toto dívá, na konci pak jen zakroutíte hlavou, jaká že to válka je svině. Tak, jak v dnešní době máme válečné megafilmy typu vojín Ryan nebo Bratrstvo neohrožených, tenkrát právě tento snímek mohl patřit do těch nejlepších. (12.07.2010)

Jsou filmy, po jejichž zhlédnutí pochopíte, že musíte urychleně změnit hodnocení řady filmů příslušného žánru, protože jste nuceni poměřovat jejich kvalitu právě zhlédnutým kouskem. A stejně tak je to u Špinavé hry, protože ta předčí na podobném námětu postavený mnohem slavnější a lépe hodnocený válečný film Tucet špinavců, nemluvě o jeho četných napodobeninách, nikoliv jen o příslovečný chloupek, ale o pěkných pár koňských délek. Je mnohem realističtější, promyšlenější, cyničtější a stále překvapující. A taky hodně nekorektní, s pořádným šlehnutím do vlastních řad. Mít takovéhle zmetky ve vlastní jednotce, to už pak ani nepotřebujete nepřítele. A ještě nebezpečnější než německé zbraně jsou výkyvy počasí a rozmary vlastního vedení. Pátá hvězdička unikla jen o malý kousek, v podstatě je tam jediný logický zkrat, kdy bych očekával v krizové situaci spíš vyhnutí se odpovědnosti a následnou kapitulaci než boj na ostří nože. Přesto je to snímek, který potěší a potvrzuje mnou odpozorovaný paradox, že slavné válečné snímky mnohdy nestojí za nic a naproti tomu téměř neznámé kousky, které má v oblibě jen hrstka fajnšmekrů, patří k nedoceňovaným perlám. Michael Caine potvrzuje, že patří k těm hvězdám filmového plátna, které si své postavení tvrdě odpracovaly a umí hrát na jedničku. Celkový dojem: 85 %. (23.06.2012)