Režie:
Miloslav LutherScénář:
Vladimír KörnerKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří BulisHrají:
Petr Čepek, Emma Černá, Martin Huba, Miloš Nedbal, Ladislav Mrkvička, Josef Karlík, Jan Kanyza, Lubomír Kostelka, Ilja Racek, Jan Přeučil, Miriam Kantorková (více)Obsahy(1)
V roce 1983 natočil režisér Miloslav Luther podle scénáře Vladimíra Körnera pětidílný televizní seriál Lékař umírajícího času. Tento úspěšný seriál o osudech slavného lékaře a filozofa slovenského původu Jána Jesenského – Jessenia – se v roce 1990 autoři rozhodli sestříhat do celovečerního filmu Svědek umírajícího času. Znovu tak nahlédneme do rudolfinské epochy. Příběh začíná v roce 1596, kdy se na uherské pustě poprvé seznámíme s lékařem Jesseniem. Napínavé životní příběhy sledujeme až k tragicky vrcholící bitvě na Bílé hoře a popravě sedmadvaceti českých pánů. Kromě Jessenia, skutečně renesančního muže, který byl od roku 1618 i rektorem Univerzity Karlovy, v něm poznáme i další osobnosti té doby – například hvězdáře a matematika Keplera, císaře Rudolfa II. a Kryštofa Haranta. Ve filmu si zahráli vynikající čeští i slovenští herci. Jessenia vytvořil výborný Petr Čepek, jeho ženu Emma Černá, Keplera Martin Huba a Rudolfa II. Rudolf Hrušínský. (Česká televize)
(více)Recenze (58)
Obávám se, že v dnešní době by už takto skvělý film u nás natočen nebyl. Úvodní scéna nemá chybu, temná, atmosferická, mysteriózní. Pominu-li historické nepřesnosti, tak mohu směle konstatovat, že se po všech stránkách jedná o precizní snímek. Velmi působivě je zpracován 21. červen 1621. Co mi však drásalo oči, jsou svitky pergamenu/papíru (herci samozřejmě nepracují s opravdovým pergamenem). V ani jednom případě by totiž písemnosti tohoto rozsahu nebyly stáčeny, ale skládány. Obecně pergamen (i papír) se skládal (papyrus byl zpravidla svíjen) a jen výjimečně vznikaly dlouhé svitky. ()
Viděl jsem pouze seriál, v konfrontaci se současnou televizní dramatickou tvorbou by si zasloužil nejméně o hvězdičku víc, nicméně mě Lutherova režie až tak nepřesvědčila. Z té látky a tak silného obsazení se dalo vytěžit i víc. Příliš komorní, statické a televizně "ukecané". Navíc se scénář opírá o trošku zjednodušené, národněbuditelské pojetí s tomu odpovídajícími charaktery. Celkový dojem 60%. ()
Je to zajímavá sonda do Rudolfínské doby a počátku třicetileté války. A Čepek hraje jako vždycky skvěle. Vladimír Körner, který je autorem scénáře k seriálu, napsal posléze i stejnojmennou novelu, která je dle mého názoru ještě o kus lepší než film. Možná proto, že celá řada scén (morová epidemie v Praze 1609, poprava českých pánů...) je v knize mnohem působivější. Hvězdička dolů za to, že původní seriál je při pětinásobné délce výrazně lepší než tahle sestříhaná verze. ()
Nevim, co to měli na Slovensku za módu, ale tohle je po vzoru Jakubiskových děl další film, který původně vznikl jako seriál a postupem času byl přestříhám do filmové podoby. Podobně jako u jiných případů, tak i tento trpí na značnou zkratkovitost, kdy se hodně rychle skáče v čase, postavy přicházejí kvůli jedné scéně, aby následně zmizeli z děje. Atmosférou však velmi vydařené. Očekávám, že seriálové zpracování půjde více do hloubky a nabídne tak plnohodnotnější zážitek. ()
Veliká, a bohužel velmi opomíjená, persona českého herectví Petr Čepek v jednom ze svých majstrštyků vysekl další nedoceněnou figuru z českých dějin Jana Jesenia. První český patolog, vědec, lékař, který se více méně nešťastně zapletl s politikou a stal se tak další z řady hloupých obětí vlastních ideálů v boji s mocí:-) ()
Galerie (2)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaroslav Trousil
Zajímavosti (2)
- Původní pětidílný seriál byl natočen v roce 1983 pod názvem Lekár umierajúceho času. Po sedmi letech byl materiál znovu zpracován, upraven na metráž celovečerního filmu, opatřen českými dialogy a pozměněným názvem. Do kin byl uveden v únoru 1991. (hippyman)
- Krytý most, ku ktorému vojaci dovezú Jesénia (Petr Čepek), je Hrabový most v obci Lenora. (hollci)
Reklama