Mučedníci

Komentář obsahuje SPOILERY. ___ Troufám si tvrdit, že zde ani tak nejde o onu pointu, která je předmětem řady rozborů a kritiky, ale o snahu o maximální identifikaci s oběťmi a mučedníky a o zprostředkování jejich pocitů divákovi. Lucii pronásleduje její staré, zjizvené já, díky kterému sama sebe nenávidí a východisko vidí v pomstě (násilí plodí násilí). Když poté zjistí, že to (jediné), co ji v jejím životě hnalo dopředu, není řešením, obrátí se definitivně sama proti sobě. Člověk, který se v dětství stane obětí takového zacházení, se není schopen zařadit do normálního života ani v případě, že se mu podaří uprchnout. ___ Poté sledujeme osud ztýrané oběti, která již tolik "štěstí" jako Lucie neměla a útrapami si prošla až do konce. Nutno dodat, že ani zde se nesetkáváme se samoúčelnou brutalitou; rafinované oslepení oběti má svůj smysl, jelikož bylo třeba vyjádřit, že se jednalo o nepodařenou transformaci v mučedníka, kde je jedním z kýžených efektů právě pohled týraného. ___ Díky Anně si pak projdeme vlastním procesem od začátku, včetně jejího postupného přerodu "pouhé" oběti v mučedníka. Tato finální část je zpracována naprosto fascinujícím způsobem; využíváno je tu opakujících se charakteristických zvukových motivů (sjíždějící žebřík, rytmické pohyby lžící při krmení), které samy o sobě působí mučivě, protože vytvářejí negativní asociaci s tím, co jim následuje. Oběť není schopná podívat se svému trýzniteli do tváře, proto tak neučiní ani kamera. ___ Stejně jako se Anna musela kompletně "vzdát" utrpení a přestat proti němu bojovat, aby dosáhla osvícení, musí i divák zaujmout stejný postoj k filmu, aby jej mohl plně vstřebat. ___ Kam se hrabe Fritzl. (27.09.2009)

Takhle dobrý a současně inteligentní horor už tu dlouho nebyl. Martyrs nepřinášejí nic skutečně nového, jen umně kombinují a využívají prvků, které se v hororovém žánru za posledních deset let často objevovaly. Teoreticky by se tento film mohl stát vyvrcholením jedné etapy, protože skoro nevěřím, že s využitím všech těchto přísad by se dalo natočit něco ještě lepšího. První polovina se nese ve znamení strachu, krve a otázek, podobně jako jiná francouzská brutalita Haute Tension. Přelom mezi první a druhou půlí tvoří jedna z nejšokujícnějších a nejodpornějších scén, na které si vzpomínám. Druhá polovina je pak ve znamení toho nejhoršího psychického a fyzického teroru. Drze natočená a divácky nevděčná část připravuje půdu pro závěr, který ohromí. Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu slova. Tohle je opravdu film jen pro vybranou skupinu lidí. Není to nejkrvavější, nejbrutálnější, ani nejstrašidelnější horor všech dob. Neřeknete si u něj "tohle se mi fakt líbí", protože minimálně takových 20 minut z druhé poloviny se snad ani líbit nemůže. Ale je zatraceně působivý. A pokud přijmete pointu (nebo "POINTU", nebo "pointu?"), nedostanete jej na nějaký čas z hlavy. Filosofický horor plný krve a mučení... Enjoy! Horror movie of the year (07.03.2009)

Nebol som si istý, čo od tohoto filmu čakať kvôli všadeprítomnej mystifikácii. Tak veľké haló v mojom bezprostrednom okolí okolo jedného konkrétneho filmu nebolo už dávno, takže keď sa naskytla možnosť nákupu v stánku za smiešnu cenu, ďalší vývoj bol predvídateľnejší ako nová séria Paneláku. Ale teraz už k samotnému filmu. Martyrs sú vo svojej podstate filmom triviálne jednoduchým, ale v určitých veciach nadmieru zvláštnym a konktrastným, obzvlášť voči diváckemu očakávaniu. Chcel som drsný horor, a aj som ho dostal - lenže Martyrs mi ponúkli ešte omnoho viac. Celá prvá polovica je mixom niekoľkých odlišných, dômyselne rozostavených motívov, postáv a motivácie, s ktorými je divák pomaly a obozretne konfrontovaný a zoznámený. To, čo sa v úvode javí jasné, je neskôr (i keď trochu vratko a podivne) prekvapivo obrátené naruby. Prvou položkou na zozname tvorcov je atmosféra nejednoznačnosti a vo vzduchu visiacich otázok, hneď za ňou ale nasleduje faktor náchylnosti ku krvavému násiliu. Úprimne, nešokovalo ma to, videl som aj omnoho horšie veci, i keď uznávam, že nenavyknutým divákom by to trochu pohnúť mohlo. V miere explicitnosti boli páni tvorcovia zdržanlivejší, než sa sprvu zdalo. Omnoho zaujímavejší a pôsobivejší mi prišiel netvor zrodený zo spomienok a vnútorných démonov hlavnej hrdinky (ktorá vlastne hlavnou hrdinkou technicky nie je), ktorý vedel miestami nahnať strach, ale opäť musím povedať, že žiadna revolúcia sa nekoná. Na značne krvavú zábavu to však slušne postačuje. Keď však chcem, aby mi zvieralo žalúdok, radšej si zájdem k Wheatleymu, oproti nemu (alebo seriálovému Hannibalovi) je toto len neškodná zábavka. Takže najkontroverznejší a najdrsnejší zážitok roka si odkladám na neskôr. Väčšiu dôležitosť prikladám práci s postavami - síce nemajú ohromnú psychologickú hĺbku, ale sú zaujímavé a dokázal som s nimi súcitiť rovnako, ako sa v pár (zdôrazňujem pár) momentoch báť. A Morjana Alaoui je sexy. V druhej polovici sa film dostáva z polohy výborného hororového teroru do teoretickej roviny hrania sa s presahom, mysticizmom a transcendentálnosťou, čo som síce Laugierovi nezožral, ale aj v tejto polohe je celkom pôsobivý a zvláda ju dobre, tak som sa aspoň jeho hre prispôsobil. Remeselne je to odvedené skvele, dokonca mi nevadila paleta farieb a chladný účelný dizajn podzemných priestorov, s ktorým mám často kvôli prílišnému odosobneniu problém. Navyše v druhej polovici filmu je aj emocionálny moment so skvele zvolenou hudou, ktorý zážitok umocňuje. Opäť však platí, že zostávam viac menej chladný, ale to neznamená, že nie som spokojný. Vlastne je to výborný film, ktorý si len mohol odpustiť tie čachre-machre, nastupujúce po prvej hodinke. Inak mi Martyrs perfektne sadli, ale čakal som niečo surovejšie, hnusnejšie, diskutabilnejšie a kontroverznejšie. Celkovo však veľká spokojnosť. 80% (28.05.2014)

Po perfektním Inside je tady další francouzská super brutalita, na kterou jsem byl už hodně dlouho natěšenej a která je v první polovině absolutně skvělá, hlavně úvodní nástup s brokárnou nemá chybu a řek bych, že je typciky francouzsky realisticky brutální, ale už během první půlky se mi přestávalo líbit, jak si příběh upaluje neskutečnou rychlostí ke konci a jak za chvilku už nebude mít co nabídnout a taky že jo, zhruba v polovině bylo vše hotovo, umláceno, rozstříleno a zabito a najednou nebylo už co řešit a tak nastupujou nový postavy, příběh se stáčí trochu stranou, ustupuje napětí a film začíná, i přes hodně kvalitní a drsný mučící scény (stažení z kůže) a přes neskutečný utrpení hlavní postavy, mírně nudit a je cítit, že už se jaksi nemá pořádně kam pohnout a vrcholem je snaha o dokonalou závěrečnou myšlenku, proč se vše dělo, ale jaksi mě přišlo dost slabá a spíš sem měl zlost, že se film stočil takovým nudným směrem a že pointa je dost debilní a závěr jakbysmet (08.03.2009)

Prvá polovica 5 hviezd, posledná polovica Odpad!, takže celkovo priemer. V prvom rade musím spomenúť sexi riťku Mylène Jampanoï, ktorú by som rád videl aj v iných snímkach. Neviem, ako prišiel rejžo s nápadom na film "Mučeníci", ktorý v divákovi vyvolal hrôzu a fakt, že to, čo prežili hlavné hrdinky, by nechcel prežiť nikto, ale nápad to bol dobrý a neopozeraný. Mučenie úbohého dievčaťa má napospol hluché miesta. Diváka to prestane baviť a skôr od toho odtrhne oči. Každá scéna mučenia je podobná, ak nie rovnaká. Divák len vidí človeka, ako tu dievča mláti. Potom následne príde žena a dievča nakŕmi a tak je to stále dookola. Žiadne hovorené slovo, divák akoby ohluchol. Je to naozaj nudné. Konečné finále prinesie operácie, kedy je dievča naozaj zmučené do krvi a v jej očiach vidíme povznášajúci pohľad. "Mučeníci" doslova umučia vaše zmysly a presunú vás do iného sveta. Sveta bolesti a halucinácií, do ktorého by nikto naozaj nechcel vstúpiť za žiadnych okolností. (27.03.2020)