XXY
XXY
XXY
XXY
XXY
Režie:
Lucía PuenzoKamera:
Natasha BraierHrají:
Ricardo Darín, Valeria Bertuccelli, Guillermo Angelelli, Inés Efron, César Troncoso, Martín Piroyansky, Luciano Nóbile, Germán Palacios, Ailín Salas (více)Obsahy(1)
Alex je pätnásťročná tínedžerka s neľahkým tajomstvom. Rodičia, hneď po jej narodení, opustia Buenos Aires a presťahujú sa do izolovaného dreveného domu, zastrčenom v dunách uruguajského pobrežia. Príbeh sa začína, keď Alexini rodičia vítajú priateľský pár s ich šestnásťročným synom Álvarom. Jeho otec, ktorý je plastický chirurg v Buenos Aires, prišiel poskytnúť medickú konzultáciu ohľadom Alex. Medzi oboma tínedžermi prepukne neodolateľná príťažlivosť. Malým mestom sa reči šíria veľmi rýchlo. Malú Alex susedia zrazu vnímajú ako nejaké monštrum. Pre dievča sa pozornosť ľudí stáva nebezpečnou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Spousta filmů dneška vypadá jako by je točili tvůrci bez problémů o hrdinech, kteří stejně jako oni reálné problémy nemají, a tak si vytváří pseudoproblémy. Je to jenom takový pokřivený obrázek nudy a konzumní společnosti. Typický příklad v žánru filmu se sexuální tématikou tvoří Shortbus. Snímek s podivným názvem XXY dokazuje, že film s podobným námětem může být natočený citlivě a se smyslem pro estetiku i závěrečnou katarzi. Tady nejde o nějaké laciné ždímání senzací, tady jde o nanejvýš hořké bolestné a pracné vyrovnávání se s genetickou vadou a z ní vyplývající nejistou sexuální identitou. Stejně tak se tam řeší i problém s homosexualitou a vůbec s tolerancí v oblasti sexu v 21. století, kde zdánlivě už neexistují tabuizovaná témata. Spousta věcí se ve filmu objevuje jen v náznaku, ale i ty nutí k přemýšlení. Líbilo se mi to, i když jde jen o malý a na první pohled nenápadný film. Celkový dojem: 90 %. ()
Úžasne chladná atmosféra filmu absolútne podčiarkuje beznádej rodiny, ktorá sa trápi kvôli svojmu obojpohlavnému dieťaťu. Obaja rodičia svoje jediné dieťa milujú, ale zároveň cítia potrebu chrániť ho pred okolím. Hlavná postava bola typovo vybraná dokonale. Chápem všetky problémy, ktoré takáto "odchýlka" prináša, ale priznám sa, že môcť si vybrať, čím som alebo chcem byť, je celkom lákavá predstava. ()
Křehké, minimalistické drama. Vyprávěné téměř beze slov, pomocí převážně detailních záběrů a vůbec precizní režie. O ohrožených druzích, o výjimkách a odchylkách. O vnímavosti. Oba ústřední mladí hrdinové naleznou intuitivně porozumění pro sebe navzájem; v jejich otcích se tu však zrcadlí dva rozdílné přístupy k životu: na jedné straně opravdový zájem o svou (nejen) práci, o záchranu raněných želv, na straně druhé chladná profesionalita plastického chirurga. Některé propasti lze překonat, s jinými je to horší. A nejhůř se překonávají ty, které zprvu vůbec nevypadají tak hluboce... ()
Úvodný náčrt sľuboval možný zaujímavý vývoj príbehu, žiaľ tvorcom sa ho nepodarilo rozvinúť do podoby, ktorou by vybočoval z priemeru v tejto žánrovej či tématickej kategórii. Formálne aj herecky na úrovni, príbehovo už poslabšie. Čakala som oveľa viac.Videné v rámci projektu 52 films by women a Challange tour marec 2016- 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Příjemně komorní a poutavé drama, zároveň také ale nepropracovaná psychologie postav a některé myšlenkové pochody plus nedotažené nebo zbytečně rozehrané dějové linie. Ale i přes všechny zmíněné, a to vskutku závažné neduhy pro mne nebylo XXY zbytečným mrháním času, protože ten námět po shlédnutí prostě přímo vybízí k tomu, aby člověku ještě chvíli vrtal hlavou a dokonce v ní možná ještě nějakou dobu zůstal. Což je zase docela fajn, ne? ()
Reklama