Frankenweenie: Domácí mazlíček

Spolukomentátor POMO to napsal vcelku výstižně a na plné čáře se s ním výjimečně ztotožňuji. Vizuálně naprosto okouzlující jízda s fantasticky temnou atmosférou a hromadou odkazů na nejrůznější filmy, ale tak nějak snímku schází celistvost a duše. Burton nás zkrátka vzal na exkurzi do svého morbidního panoptika. Film na mě působí jako jakýsi slepenec, který vzdává hold kultovním snímkům a přetváří je do animovaného moderního kabátku. Nutno říct, že velmi slušivého, nicméně pod ním je jen pusto a prázdno. Další z těch filmů, kterými autor zaujme především sám sebe. Po vizuální stránce smekám (viděno ve 3D), ale jinak se jedná o čistokrevný průměr. Určeno převážně pro morbidněji založené jedince. (02.12.2019)

Tim Burton je zpátky a v duchu své ústřední dětské postavy oživuje své dávné umělecké mrtvolky. Téměř třicet let starý krátkomentrážní kraťas Frankenweenie se dočkal napojení na Burtonovy bleskosvody a v jeho laboratoři se zrodil nový celovečerní snímek, příběh víceméně zůstal, změnila se forma, hraný kraťas se proměnil v tak typickou Burtonovskou animovanou poctu brakovým béčkům 30. až 50. let., s obrovským množstvím popkulturních odkazů a aluzí k mnoha legendárním černobílým americkým filmům - v první řadě jde samozřejmě o poklonu klasickému hororovému snímku Frankenstein. Tak typická makabrózní poetika, kombinovaná s poetikou pokleslých žánrů, hororů a sci-fi z úsvitu hraného zvukového filmu, kde je ještě patrný silný vliv expresionismu (práce se světlem a stíny, podhledy zdola a podsvícení tváří atd.), morbidní příběh, stará dobrá ruční animace, kdy věci mají své stíny a figurky takovou tu nezaměnitelnou kinetiku, vynikající hudba Burtonova dvorního skladatele Danny Elfmana. Je fascinující sledovat, jak se za těch 30 let vyvinul Burtonův cizelovaný styl (a jak se protl s image studia Walta Disneyho). Škoda jen toho finále, které bylo víc pompézní, než by se možná slušelo, neboť se tak stalo na úkor originality. (23.12.2012)

Mňa tento čiernobiely "experiment" Tima Burtona moc neoslovil. Nemôžem však uprieť dobrú atmosféru, ktorá vydržala celý čas. Ale to je asi tak jediné. Postavičky sa mi zdali zbytočne deformované a neprirodzené, ak mali prispieť k celkovej atmosfére tak to určite nevyšlo. Celkovo sa mi nepáčila animácia, ale to je len môj subjektívny názor, určite niekoho iného osloví. Dej bol miestami nudný a nezáživný, ale našli sa tu aj podarené miesta, ktoré ma nakoniec prinútili dopozerať túto rozprávku až do konca a celkový dojem u mňa vytiahli aspoň na ten priemer. 50/100 (06.01.2014)

Burtonovské skrz naskrz, což pro mě znamená dobré. Návrat ke starému námětu a typická stylizace funguje na jedničku, odkazy a pocty starým hororům jakbysmet. Jen to trochu kazí závěr, v němž se příběh zbytečně zvrhne v cosi přehnaného a úplné finále už moc nezapůsobí. Stejně mě ale nepřestávají fascinovat Burtonovy vize, především různé příšerky a kreatury a myslím, že zrovna těm skvěle sedí animovaná forma. (24.12.2012)

Jak se ty časy mění .. před třiceti lety připadalo Disneyům, že je hraná půlhodinová verze pro dětského diváka příliš ponurá a tak ji raději neodvysílali, v současné předělávce mrtvoláků přibylo a k tomu ještě víc té temnoty, aby se na to prckové naopak do kina hrnuly a nenudily se tam. Na staré verzi se mi líbila hravost a vynalézavost tématu, rádoby amatérština a vykulená Shelley Duvall, v té nové je to hlavně vyladěnější pocta tomu, co má Burton rád a výborný Elfmanův soundtrack, jinak nebylo nic potřeba měnit. (18.01.2013)