Cheot nun

Od tohoto snímku jsem čekal skutečně víc, hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická a ani celková podoba filmu mi moc nesedla. Pouhých 65% za snahu. Celé mi to přišlo vykonstruovaně uměle užehlené pro teenagery, sice konec vše vysvětlí, přesto mě Virgin Snow neoslovil. Je to hodnocení mezi 3 a 4 hvězdičkami, kdy 4 těsně prohrála, možná časem na druhý pokus bude zážitek lepší. (12.02.2009)

Hezké obrázky z Kjóta film neudělají. Naivní Nanae prakticky nic nedělala, jen občas něco pípla ("Pi"), Min byl o trochu živější, ale taky žádná sláva. Ke konci romantika tekla proudem a každá následujcí scéna byla větší kýč. No jo, ale japonština je i tak okouzlující a ve spojení se sněhem z toho vyjdou aspoň tři hvězdičky. (12.10.2011)

Rozjívený korejský floutek poznává zevnitř japonské reálie a samozřejmě se zakouká do stydlivé japonské dívky, které se pozvolna dvoří... Koprodukční melodrama je zpracováním a vyzněním spíše japonsky subtilní a místy vypadá jako laciný art na hony vzdálený obvyklému korejskému cukrkandlu. Na proměnlivém vizuálu a málo využitém prvku pomalé adaptace na odlišné prostředí ani moc nezáleží, poněvadž po sobě pálí hodně sympatická dvojka a nějakou tu slzičku dojetí na tváři žrouta romantik se filmu daří vyloudit. I když já si na ni musel počkat až na závěrečné minuty... Do té doby to bylo sice bez jakéhokoliv překvapení, leč milé a s odzbrojující Aoi Miyazaki, takže nahoru zaokrouhlených 7/10. (19.05.2008)

Tenhle film má několik momentů proč mu musím dát pět hvězdiček. Ta první je za Kjóto, propojení děje s jeho nádhernými zahradami byl víc než dobrý tah. Druhá je za hudbu, která se mi líbila velice velmi a přesně mi do děje zapadala. Třetí hvězdička je za něžnou romantiku namíchanou bez zbytečného kýče. Čtvrtá se rozsvítila díky hlavním představitelům. Chtěla jsem vidět Leeho v něčem jiném než byl historický Wangui namja a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tenhle film. Miyazaki byla IMHO ideální představitelkou stydlivé, křehké a přitom tak silné Nanae. Pátá hvězdička je pak za závěr. Já na "věčnou" lásku věřím neb mám ve svém okolí pár, který se setkal po xxx letech během kterých na sebe nezapomněl a od té doby jde už deset let životem společně... Takže "o dva roky později" mě nemůže vůbec překvapit. :^) (05.02.2012)

Přímočará romantika, která si na nic nehraje. Lehounká, osvěžující jako letní deštík, neskutečně milá a jemně upředená, s mnoha kouzelnými momenty, humorem i dojímavými okamžiky, která si z korejské strany bere otevřený, přesto vkusný, atak na emoce a z té japonské křehkou jemnost, která dodává i těm zdánlivě nejbanálnějším okamžikům neobyčejné kouzlo. Svou zásluhu na tom, že jsem se po celou dobu spokojeně usmíval má bezpochyby i sympatická dvojice, v níž se Jun-gi Lee jako Kim Min postaral o humor a odlehčení, zatímco Aoi Miyazaki v roli Nanae o něhu a slzy. (28.10.2011)