Sedm životů

Will Smith se opět snaží o Oscara a i když ho nejspíš opět nedostane, tak se stejně nemá za co stydět. Podruhé se spojil s Muccinoim, který zase hraje hodně na city, stejně jako v jejich předešlé spolupráci. Narozdíl ale od Štěstí na dosah, kde mi tato snaha byla místy až protivná, jsem mu to tady žral od začátku do konce. Chápu, že na někoho to může být až příliš laciné a může v tom vidět největší problém snimku. Pro mě to byl ale hned po Willově výkonu největší klad a sežral jsem to Muccinoimu i s navijákem. Jediný co mi zde trochu vadilo byl příběh. Ten byl sám o sobě dobrý, jenže to bylo celé vystavěno na tom, že divák neměl tušit proč a jak Will těm lidem vlastně pomáhá. Problém je, že já na to přišel asi tak po půl hodin a to se nepovažuji za nejvnímavějšího diváka. Na druhou stranu jsem si aspoň mohl lépe užít bezchybný výkon Willa Smithe, kterému sekunduje velmi dobrá Rosaria Dawson. Jenom ten Woody Harelson by si zasloužil mnohem více prostoru. Tenhle doják mě prostě dojmul a potěšil zároveň a ať si řiká kdo chce co chce, pro mě to je jeden z filmových vrcholů roku 2008. (27.12.2008)

Tak já fakt nevím. Byl to krásnej film, který se mi dostal hluboko pod kůži a ještě hodně dlouho si ho budu pamatovat a tady všichni mluví o přehnané délce a podobně... Je sice pravda, že by to mohlo být o něco kratší, ale vždy, když jsem si tuhle větu řekl u filmu, tak přišla scéna, které mě dostala. Navíc Will Smith zde předvádí obdivuhodný výkon, který se nebojím nazvat životním. O Rosario Dawson mám po tomhle snímku mnohem lepší mínění, takže si už nemyslím, že je vhodná pouze jako krásná výplň filmu, ale že umí i sakra dobře hrát. Neváhám, střílím 5 * od boku, protože i když těm vnímavějším dojde, jak to skončí, tak to je v podstatě jedno. Tady jde o sílu lidskosti, ne vypočítavost! Bůh za 7 dní stvořil svět. Já za 7 vteřin zkazil ten můj. (10.04.2009)

Dlhé, nudné, uťahané... navyše sa Will Smith do polovice filmu usmieva ako idiot a od druhej polovice je zase strhaný, ako po 16- hodinovej „ šichte” v kameňolome. Jediná scéna, ktorou ma rozosmial bola, ked nasadí rovnako stupídny výraz tváre, pri pití drinku v nemocničnej kantýne, ako Samuel L. Jackson v Pulp Fiction predtým, než vyriekne známy biblický výrok pred popravou. Mal som pocit, že srdečnou vadou miesto Rosario Dawson trpím ja. Je to veľmi podpriemerný ciťák, ked skutočná akcia prichádza až v 13. Minute od konca filmu. (06.02.2009)

Prvú polovicu ten film nemá šťavu, je nudný a hollywoodsky presladený (čo mi nie vždy prekáža), nasiaknutý divnými dialógmi, úpenlivými plačlivými pohľadmi a priam smiešnym herectvom Smithovým, ktorému som jeho dobrotivú polohu neverila ani minútu (chcelo to charizmatickejšieho herca a menej cukru v scenári), snáď len v ľúbostnej sekvencii si ma na pár minút pritiahol na svoju stranu :). Druhá polovica je síce tiež hollywoodsky presladená, no už sa v nej ako tak vykrištalizuje dej a spolu s Rosario Dawson je film uvedený na ,,správnu" americkú úroveň, plnú predvídateľných sladkých a romantických dialógov. Vo výsledku to nie je zlý film, vyčítam mu len to, že tvorcovia ždímajú ľudské emócie všade, kde by mali viať prirodzeným spôsobom. To je, bohužiaľ, hendikep väčšiny súčasných umelých filmov (The Blind Side, Zkus mě rozesmát,...) (17.08.2011)

Pár scén a celková atmosféra snímku mají něco do sebe a tu snahu o vykoupení korunují příjemně smutnou náladou, ale moc často tvůrci přehnaně tlačí na pilu a film se stává skoro až směšnou parodií na vážné téma. Když si Will Smith a Rosario Dawson vesele (ale přitom hrozně smutně) prozpěvují a nešťastně skotačí se psem, je to nejen nemístně trapné, ale taky k uzoufání nudné! A jelikož jsem si Štěstí na dosah zařadil do pomyslné top stovky, Sedm životů pro mne było obrovským zklamáním. (18.07.2009)