Sedm životů

Will Smith se v tomto snímku doslova "rozdal". Přes dvě hodiny trvající snaha o zabrnkání si na mé city nevyšla. Příběh je to jistě smutný, ale v podání Sedmi životů ve mně zanechal jen vzpomínku na posledních 5 minut, kdy se v podstatě dovídáme celou pointu. Chemii mezi oběma hlavními pratagonisty bylo věnováno hodně času, ale vě mně žádné reakce nevyvolala. Dle mého názoru mohlo být toto těžké téma mnohem lepší. :-( Zajímavosti: Medúza čtyřhanka má zřejmě nejsilnější jed ze všech živočichů. To si Will vybral špatného společníka na koupání! :-) 45% (22.02.2009)

zprvu místy chaotická změť scén s podivnými dialogy a mnoha otazníky na divákových rtech se postupně začíná spojovat do jasnějších obrazů a drtivý konec se dá těsně před ním samým odhadnout, což mu však neubírá na jeho velikosti... Will ukázal, že není jen ikonou nablblých komedií, ale umí i hrát... tenhle film asi hned tak z hlavy nedostanu, snad i proto, že se v porovnání se všedními malichernými "problémy" jeví jeho poselství víc než zamyšleníhodně. 90% (06.03.2013)

Dlouho jsem se rozmýšlel nad komentářem, hodnocením. Velmi se mi tento film líbil. Skvělé herecké výkony. Will byl úžasný a místy se mi opravdu svíralo srdce úzkostí. Je pravda, že lacině útočí na divákovy city, ale já si zkrátka nemohu pomoci. Bavil jsem se a pomalé tempo mi nepřišlo vůbec nudné. Navíc i originalita si zaslouží potlesk a celkově jsem byl tím vším klišé unešen. Asi stárnu.. 90% (15.01.2012)

Samotná myšlenka filmu je zajímavá, konec docela působivý (i když v posledních minutách už zase až moc okatě dojímavý), ale cesta k němu je zdlouhavá a značně nezávižná, takže jsem se ho pro samou ospalost málem nedočkala. Film mě zkrátka příliš nebavil, přes nastolené téma se mi zdál o ničem a doják na konci mi to prostě nevynahradí. (30.06.2009)

Krystalický kýč, který bloumá od morbidity k imbecilitě. Půdorysem připomíná otravnou německou telenovelu v lepším aranžmá s áčkovými herci, na rozdíl od ní má velmi slušný potenciál svého cílového diváka naštvat. Protože když po půlhodině odhadnete kompletní pointu se všemi náležitosti, zbytek filmu se vztekáte, že TOHLE přece nemohou myslet vážně- a pak přesně to na konci udělají, připadáte si, že z vás někdo dělá osla. Od Gabriela Muccina, jenž natočil civilní vícerozměrnou sociální dramedy Pursuit of Happyness, jsem podobnou nadílku vskutku nečekala. A Vilík má jednu dost podstatnou mezeru- umí být smutný, veselý, zábavný, sklíčený, naštvaný, ale komplikovanější emoci jako je zamilovanost zatím jeho herecké mimikry vyčarovat nedokážou. (02.02.2009)