Úsměvem ke štěstí

"Validation" - kontrola platnosti; potvrdenie o platnosti; validácia... Náramne pozitívny krátkometrážny film. Síce mierne patetický a zjednodušene naivný, ale aj tak veľmi príjemný. V dnešnom uponáhľanom, agresívnom svete, ktorému zodpovedá aj patričná filmová tvorba, je niečo podobné dosť ojedinelý úkaz. Hlavný hrdina, obyčajný, nenápadný chlapík - Hugh Newman, je dobrák od kosti, ktorý každému vyčaruje úsmev na tvári. **** (06.07.2010)

Bohužel mi validation nepřišlo tak skvělé jak tu všichni píší. Čekala jsem něco,co mě nakopne pozitivní energii a prozáří mi celý den, ale nic. Buďto jsem věčný pesimista a nebo je tento snímek nadhodnocený....Rozhodně jsem od filmu, který má 91% čekala víc. Nebyl to pozotivní film, ale spíš značně přeslazený film, což já nemusím. (02.07.2011)

Veselé, milé, optimistické, osvěžující... zjednodušené - ale... proč ne? Ony mě sice ty čistokrevně "americké" a předvídatelně pozitivní závěry až tak neberou, (přiznávám, že hlavně kvůli absenci závěrečného překvapení),ale v téhle kategorii a formě tomu snad není co vytknout :-) Narazila jsem na to tady: http://www.videacesky.cz/kratke-filmy-online-zdarma/usmevem-ke-stesti (14.09.2010)

Zcela náhodou jsem objevila tento klenot, který vyhrál jako krátkometrážní film mezinárodní filmový festival. Při sledování tohoto dílka mi neustále narůstal širší a širší úsměv na rtech, až už to víc snad ani nešlo. Na konci jsem měla v očích slzy radosti, což už se mi u sledování čehokoli dlouho nestalo. Úplně strašně moc mě mrzí, že je teď půlnoc a všichni v baráku spí a já jim o tom nemůžu hned říct, tak to říkám aspoň vám:) A říkám si, že by teď na konci roku bylo krásným předsevzetím do roku nového, aspoň jednou denně vyvolat na něčí tváři úsměv. Mějte se a hlavně: SMĚJTE SE! Ke shlédnutí zde: http://www.youtube.com/watch?v=Cbk980jV7Ao (28.12.2008)

Pozitivní přístup? Ano. Tímhle stylem? Jen to ne. Co zdejší uživatele potěšilo a zahřálo, ve mně vyvolalo tak akorát znechucení (což není až tak neobvyklý jev, zdá se). Vždyť (nejen) v Americe má člověk vždy zůstat sám sebou, nepřetvařovat se a upřímně a otevřeně říci svůj názor, což? Aspoň je to jedno z nejčastějších poselství. Tenhle šašek naproti tomu každému navykládal, co chtěl dotyčný slyšet a kupodivu mu to stačilo k vykouzlení blaženého úsměvu. Mě by ty prázdné lichotky jistojistě neuspokojily a napadá mě, že by těm lidem, potažmo zdejším rozplývajícím se uživatelům, stačil nějaký naprogramovaný robot, který by dokázal vyslovit pár těch duchaplných vět o tom jak je člověk úžasný a potřebný, a hned by jim to prozářilo den, no ne? (I don’t wanna live on this planet anymore). Kdyby to bylo v Simpsonech, Homer by byl první zákazník a radostně by zajuchal - a tam bych to pochopila, protože ten jaksi nevykazuje zrovna nejvyšší míru intelektu, že. Jistý potenciál tomu tedy upřít nelze - pokud by to celé byla čistá ironie (jako že v prvních momentech má člověk ten dojem), smála bych se taky, takhle je mi asi zapovězeno dojít úsměvem k zaslíbenému štěstí. (10.06.2012)