Vzhůru do oblak

Především si PIXAR zasluhuje obrovskou poschvalu za unikátní kraťasy před premiérami svých filmů v kinech, ve kterých dokáže v pěti minutách pokaždé předvést svůj plný potenciál. Tyto krátké filmy mne pokaždé potěší a naladí na tu správnou melancholickou vlnu, než se představí hlavní hvězda večera. Tou byl minulý víkend příběh roztomilého staříka s otravným klučinou (v mém případě to opravdu není naopak), kteří před sebou měli nelehký úkol - doslova. Jakkoli může vypadat hlavní příběh filmu vtipně až trapně, už při první scéně s odhalenými balónky jsem dědovi držel všechny čtyři palce. Nápaditému studiu, krmící nás každý rok bezchybným animákem jsem to prostě zase zbaštil i s navijákem. Pak to již byla až na slabší konec, od kterého jsem čekal trochu více, klasická pixarovka fungující na bázi: dojemný začátek - seznámení s problémem - dobrodružství + vtip (60 minut!) - vyhrocený konec - The End. 80% (31.08.2009)

Po slabém Wall-E opět trošku dospěleji vypadající animák Pixarovců. Sám jsem si na začátku říkal jak tohle můžu přežít. Nesympatický dědek a otravný klučina. Naštěstí ale tvůrci přibalili nějaké ty vedlejší postavy. Opravdu jsem už začínal pomalu žehrat na to jestli nedocházejí v poslední době Pixaru nápady. Musím hned odpovědět že nedocházejí. Lítající barák, mluvící psi a hlavně jeden sympatický pták. Nejvíce mě dostala scéna kdy záporák spraví svému Beta psu mluvítko a on začne mluvit pomalu jako Darth Vader. Dost mě zarazily smutné scény zkraje filmu, které byly opravdu hodně dojemné až jsem málem zamačkával slzu i já....... No nakonec samozřejmě vše dobře dopadne. PS: Pro mě jednoznačný král animovaného filmu pro rok 2009. Druhé shlédnutí totiž tento animák vytáhlo ještě více vzhrůru. (25.07.2009)

Animák, který divákovy emoce ždíme se stejnou lehkostí, jako ta nejlepší hraná dramata. V momentech, kdy se tak děje, zvlášť zamrzí ta občasná příběhová jednoduchost, přímočarost, neoriginalita, která tomuto hořko-vtipnému skvostu propichuje balónky a táhne jej dolů. Ne nějak drasticky, ale dost na to, aby přišel o jednu hvězdičku... Jinak souhlasím s tím, že prvních 10 minut je asi to nejlepší, co jsem v animovaných filmech viděl. (05.09.2009)

Chtě, nechtě mám neodbytný pocit, že nám kluci a holky od Pixaru začínají stárnout. Což o to, očekávání s každým dalším hitem bobtnají a publikum se rozšiřuje a rozšiřuje. Ale už tomu chybí ta dětská rozvernost, skoro bych chtěl říct až zlomyslná anarchie. Auta byla první vlaštovkou. Vzhůru do oblak se jim až povážlivě přiblížila. Chtělo by to nějakého pixarovského pohrobka. A to rychle. Ale jinak platí stále to samé: jímavé, vtipné, originální a pro všechny generace. (06.02.2010)

Veverka vyleze na strom a řekne: "Zapomněla jsem si udělat zásoby na zimu a teď chcípnu." Cha! Prvních patnáct minut k nezaplacení, nádhera. Pak ale dostává dění na obrazovce nehorázný downgrade, který zpět do oblak nevyzdvihne ani ukecaný Maxipes Fík. Celý příběh je hrozně urychlený, vyjma pár momentek působí animace jak z minulého století a pro mne typický trademark Pixaru - emoce, zde naprosto chybí. U Wall-E jsem měl na krajíčku, v Autech fandil Bleskovi a s myším kuchařem se radostně křenil na každým vydařeným jídlem. Tady mne čekalo pouze prázdno a zbožné přání, ať už ta taškařice skončí. Na závěr ještě pár do očí bijících nelogičnosti: 1. Tolik balónků by tu barabizno neuneslo 2. Cestovateli Charlesi Muntzovi muselo být téměř 100 let a přesto se chová jak čerstvý čtyřicátník 3. Děda svůj domeček starý X let uhasí během pár sekund pomocí kusu hadru. P.S. Proč vůdce psí smečky mluví jako Smradupán z Pár pařmenů?! (11.01.2010)