Rozervaná objetí

Byla jsem prostě zklamána. Dokázal do dvou hodin nabouchat tolik citů a informací o normální společnosti, že se mi to až zprotivilo. Musím souhlasit s některými komentáři, že slepota opravdu nebyla důvěryhodná. Hned ze začátku mi to přišlo, že je to schválně kvůli zajímavé blondýnce. Nejvíce mě tam však rozhodila hudba. Chápu typická, ale vůbec neseděla k scénám. To strhla veškerý můj náhled na celý film. Největší pozitivum tam mám zase u mé milované Penélope Cruz. Hvězda za ty její ňadra je upřímnější než kdy jindy.:) Celkově jsem byla zmatená a rozjetá a jediné co chci vidět je film Ženy s kufry (nebo tak nějak). (19.12.2009)

Tak, jako Diego v průběhu filmu vymýšlel scénář o upírech, tak si představuji, že Almodóvar vymýšlel scénář k tomuto filmu. Aneb plácám pátý přes devátý, ono to dohromady něco udělá, dáme tam nějaký odhalení, nějaký rodičovství, nějaký milenectví, zamícháme a nahodile poskládáme. Takhle nějak působí samotný příběh, který je samozřejmě dobře ztvárněný a zahraný, ale těžko z toho uděláte něco víc, když máte neforemní a překombinovaný scénář. Zatím jeden z nejslabších Almodóvarových filmů. 6/10 (16.05.2014)

Almodóvar mě už nemůže ničím zaujmout. Ani tím, že tam nastrčí Penélope Cruz. Ta je sice hezká (7 z 10), ale ostatní herečky vypadají jak transvestiti. Děj je dost nejapnej a připomíná mi nějakou telenovelu, tím jak je tam tolik postav, všichni vážní jak hovno a mající "zajímavé" osudy. Takže musim upozornit, že děj se hrozně táhne, je nudnej a už teď si přeju, abych ho rači rychle zapomněl (což nebude vůbec složitý) (18.07.2010)

Je možné, že nechápu Almodovara (i když předchozí filmy, co jsem od něj viděl, co si pamatuji, se mi líbily víc) a třeba ho nechápou a nadhodnocují všichni ostatní (v rámci mého ega u mě vítězí tahle teorie). Viděl jsem od něj pár filmů, ale spoustu lidí o něm mluví jako o velmi komplikovaném a hodnotném tvůrci... Dle mého názoru jsou jeho filmy mnohdy až překvapivě dějové a divácky přístupné. Co mi dal tento film? Těžko říct... Překvapilo mě, že Almodovar tolik netématizoval homosexualitu a ani se nesnažil vytvořit umělý svět, kde nenormální je být heterosexuál.. Tím se film stává přijatelnější pro konzervativnější a lehce homofóbní jedince... Čím je tedy tento Almodovar výjimečný? Setkáváme se s celkem poutavým příběhem a postupně je nám rozplétaná jakási zamotaná historie... Jenže vlastně nic, co by se nedalo vytušit a nic nebudí žádné silnější emoce... Kamera je mnohdy celkem fajn, ale i tady byla série podivných manévrů, kterým nerozumím (dlouze přejíždějící kamera v dialogu). Divák tím má být upozorněn na to, že sleduje jenom film? Jedná se o poctu filmu jako médiu a kinematografii? A právě proto z velké části sleduje natáčení filmu, úryvky z natočeného filmu, dokumentování natočeného filmu a úryvky z dokumentu? Proto nám jsou převyprávěny dva náměty (upíři mě opravdu pobavili jako dlouho nic) a proto nás Almodovar vzal na exkurzy do Felliniovsko-Bergmanovské dvd knihovny hlavní postavy? Proto ty narážky na Audrey? A lze tím ospravedlnit to, že jsem občas měl pocit, že koukám na telenovelu? Film, který ve mě bohužel nic nezanechal. Budu rád, když mi někdo vysvětlí, že chyba je ve mně a v čem spočívají ty mnou přehlížené kvality. Nejlíp, kdyby to udělala samotná porota v Cannes a vysvětlila mi čím si tento film zasloužil svoji palmu (na rozdíl třeba od poslední Jarmuschoviny)... V lecčem mi film asocioval Hanekeho, který však dokáže podobnými motivy totálně sejmout a oněmět diváka na hodiny. Tenhle Almodovarův počin je oproti tomu jiná (nižší) liga. Nuda to není, těžce stravitelné také ne, ale ani nic výjimečného. (05.09.2009)

Druhý film, který jsem měl tu čest vidět od vele uznávaného španělského režiséra. Tím prvním filmem byl Volver, který mě zcela uchvátil a ohromil, takže očekávání bylo velké. A zklamaný jsem nebyl, opět jsem se přesvědčil, že Almodóvar je schopný napsat skvěly a strhující scénář. Nalezl jsem zde vše, co jsem od tohoto žánru očekával - silný příběh, vášeň, zradu, nenávist, pomstu. Jedná se o jakousi ódu pana režiséra na filmovou práci. Dále se zde můžeme ujistit v tom, že člověk zničený nevěrou je schopný kvůli pomstě ochoten ničit životy jen aby se necítil odkopnutý. Blonďatý anděl na začátku mi napomohl k tomu, že zbytek filmu jsem se nemohl od filmu odtrhnout oči kvůli marnému doufání, že znovu pomůže hlavní postavě přes přechod :-))) Herecké výkony byly jedním slovem vynikající, Penelope tradičně skvělá, Lluís Homar nenápadně připomínal Patricka Swayzeho (co ten by za takovou roli ve své kinematografii dal), ale zahrál uspokojivě (překonávat slepecký výkon Al Pacina je nadlidský úkon) a u Blanci Protillo jsem se ujistil v tom, že je velká herečká, každé její gesto, úsměv, pláč, hlt ginu s tonikem, či pózička s cigaretkou jsou natolik upřímné a pravdivé, že před ní smekám. (22.04.2010)