Rozervaná objetí

Almodovarova sympatická "červená knižnica" - farebná, vášnivá, emocionálna. Súhlasím, že nie je to najlepšie dielko z jeho tvorby, na druhej strane ťažšie povedať čo mu chýba. Viem, čo nechýba - pútavý príbeh, výborné herecké obsadenie, obstojná tragika, primerane naznačený vnútorný svet postáv, vášeň, finálna katarzia, cit pre filmové umenie. (21.10.2009)

Scenar k filmu je fajn, a dokaze divaka zaujat, ale Almodovar /az na par vynimiek/ ma nedokaze strhnut a zaujat svojim filmom tak, ako sa to darilo povedzme Spielbergovi alebo hoci aj Wellesovi. Film stoji a pada na Penelope Cruz, ktoru si proste divak musi zamilovat, aj keby nechcel. Nie som ziadny Almodovarov fanda, ale 75 % dam. (18.06.2013)

Almodóvarska svojskosť nie je mojou šálkou kávy a dokázal mi to už pri snímke Volver. Rozhodne zaujímavý film, ktorý ani chvíľku nenudí, scenár je inteligentný, hoci sa občas prepožičiava prostoduchej zápletke čoby vystrihnutej z mexickej telenovely, ale....... na druhej strane je príliš odosobnený, chladný, neprípustný, bez emócií - a plejádu synonym by som mohla vymenúvať donekonečna. Almodóvar nesklamal ani neočaril - a tým pádom ho neviem zaradiť do jasnej kategórie umocňujúcej moje pocity, hoci už teraz viem, že mojím obľúbencom sa asi nestane nikdy. (04.03.2010)

Druhý film, který jsem měl tu čest vidět od vele uznávaného španělského režiséra. Tím prvním filmem byl Volver, který mě zcela uchvátil a ohromil, takže očekávání bylo velké. A zklamaný jsem nebyl, opět jsem se přesvědčil, že Almodóvar je schopný napsat skvěly a strhující scénář. Nalezl jsem zde vše, co jsem od tohoto žánru očekával - silný příběh, vášeň, zradu, nenávist, pomstu. Jedná se o jakousi ódu pana režiséra na filmovou práci. Dále se zde můžeme ujistit v tom, že člověk zničený nevěrou je schopný kvůli pomstě ochoten ničit životy jen aby se necítil odkopnutý. Blonďatý anděl na začátku mi napomohl k tomu, že zbytek filmu jsem se nemohl od filmu odtrhnout oči kvůli marnému doufání, že znovu pomůže hlavní postavě přes přechod :-))) Herecké výkony byly jedním slovem vynikající, Penelope tradičně skvělá, Lluís Homar nenápadně připomínal Patricka Swayzeho (co ten by za takovou roli ve své kinematografii dal), ale zahrál uspokojivě (překonávat slepecký výkon Al Pacina je nadlidský úkon) a u Blanci Protillo jsem se ujistil v tom, že je velká herečká, každé její gesto, úsměv, pláč, hlt ginu s tonikem, či pózička s cigaretkou jsou natolik upřímné a pravdivé, že před ní smekám. (22.04.2010)

Vlastne všetko je na svojom mieste, takže Almodovarovci by sa nemali na nič sťažovať. Skryté tajomstvá minulosti, nepravdepodobné nehody, osudové okamžiky, veľké emócie, melodramatičnosť. Tentokrát to ale asi viacerým divákom už asi vzhľadom na dĺžku filmu liezlo trochu krkom. Mne tiež, pretože film často stráca tempo a je zvláštne, že ako dokáže byť Almodovar častokrát skratkovitý a rýchlo posunie vývin udalostí ďalej, tak niekedy sa Objatia vlečú ako žiaden jeho iný film. To sa potom iba kocháte ďalším makeupom Penelope, filmovými odkazmi alebo opakujúcim sa symbolom schodov (niekedy aj v podobe rebríka). Ja som si ráno až po niekoľkých desiatok minútach dokázal spomenúť, ako film skončil a ak by to bolo katarzne, asi by som sa s myšlienkou naňho zobudil. Tým nechcem povedať, že záver nebol jedným z najvydarenejších momentov filmu. Nepripadalo vám prostredie záverečnej sekvencie ako zo Žien na pokraji nervového zrútenia? Asi zámer. 70% a ak by šlo o menej adorovaného rejžu, alebo o 15 minút kratší film, určite zaokrúhlené hore. (18.06.2013)