Generation Kill

Od Generation Kill nesmíte očekávat velkolepé válečné drama ve stylu Bratrstva neohrožených, či The Pacific, ale ironický, téměř dokumentární pohled na dnešní způsob válčení, který ve skutečnosti nepotřebuje perfektně vycvičená komanda, která stojí miliony dolarů, ale přesto jsou mariňáci posíláni do boje po desetitisících. I když jim nehrozí tak velké nebezpečí smrti, tak se na nich i přesto projeví syndrom války, který je psychicky sžírá. Seriál je proto založen především na postavách a jejich rozdílných charakterech. (24.06.2011)

Další z řady velmi zajímavých pohledů na válku, tentokrát na tu v Iráku. I když tady to není ani tolik o válce, jako spíše o postavách a konfliktech s vedením. Postavy jsou totiž výborně napsané i zahrané a bylo výborně znázorněno, jak je ta situace v průběhu času mění. Pár akčních scén tu ale najdete taky a jsou v rámci televize velmi dobrý. Škoda jenom, že první díl byl docela špatnej a díky místy až moc pomalému tempu jsem se chvilkama nudil.Možná by neuškodilo, trochu zkrátit tu stopáž, protože hodina na díl byla u některých dílů až moc dlouhá. Ale i tak se jedná o hodně dobrý počin a už jen díky těm postavám a mnoha silným scénám se na to vyplatí kouknout. 70% (09.09.2009)

Povedený miniseriál z přostředí "Operace Svoboda pro Irák". Místy až dokumentární zpracování nešetří nikoho - samotné řadové marináky, důstojníky, generály, smysl celé operace i místní obyvatele. Chvílemi neuvěřitelný bordel, skvělé hlášky a trefné poznámky (americká vláda utratila jeden milion dolarů za výcvik každého z nás kvůli tomuhle?). Prostě dobrý seriál... (27.08.2012)

Generation Kill je jeden z nejzajímavějších seriálů posledních let. Nemusí se vám líbit. Popravdě - nesnaží se zalíbit. Nemáte tu žádný silný příběh, který by spojoval jednotlivé epizody. Chybí tu hlavní hrdina. Ženskou postavu tu najdete jen těžko, takže to rozhodně není pocitová záležitost. Mluví se tu víc než střílí. Na konci epizod nemáte cliffhangery, nikdo vás nenutí sledovat další díl. Není tu hudba, která by podtrhovala emoce. Přesto ale nějakým záhadným způsobem funguje. Místo jednolitého příběhu sledujete fascinující historky z běžného života mariňáků, kteří hláškují jako o život (jedna z mála věcí, které na GK působí trochu nereálně, Colbertovy a Rayovy vtípky jsou až moc dokonalé). Emoce vám nikdo nepodbízí, zastřelené irácké dítě nepotřebuje srdcervoucí housle. GK vás nutí přemýšlet a přehodnocovat své názory. Nejdřív vám naservíruje obrázek, který všichni známe - parta mariňáků, nadržená na akci, ve které se hodně střílí a hodně toho bouchá. Ale brzy zjístíte, že takhle jednoduché to není a nic není černobílé. Seriál zůstává obdivuhodně nezaujatý, neříká vám, že válka je svinstvo nebo že mariňák je národní hrdina. Prostě se jen snaží ukázat, jak operace Irácká svoboda vypadala. A daří se jí to velice dobře. Blíže k dokumentu už muže mít televizní seriál těžko. A abych nezapomněla - přes výše napsané je Generation Kill velmi zábavný. Celá irácká válka a způsob, jakým byla vedena, tu působí až směšně absurdně - což je i poselství seriálu: Válka je jeden velkej bordel. Peace sucks a hairy asshole, Freddy. War is the motherfucking answer. (29.10.2009)

Vojnových filmov/seriálov zobrazujúcich vojnové konfliky novoveku je veľa. 50% z nich sa ale venuje 2. svetovej vojne a iba niekoľko málo zabrdne do najnovších (posledných 15 rokov) konfliktov. A tie sú potom často diametrálne odlišné od “druhosvetovojnových“ či “rákosnickych”. Odlišných z dôvodu, že aj moderné konflikty a spôsob ich vedenia sú iné. Vojna v Iraku trvala 28 dní a vyžiadala si na americkej strane 3993 obetí (iba na porovnanie v druhej svetovej vojne stratili Američania vyše 400 000 vojakov). Iračania svojím počtom, výcvikom a tobôž výstrojom (aj keď v GK mariňáci z 1. prieskumnej na tom tiež neboli zasa až o tak dobre, keďže aj vychytávky na svoje humvee si museli objednávať cez e-bay:)) nesiahali Američanom ani po členky. Kto čaká, že bude GK niečo na spôsob Band of brothers môže byť sklamaný. Akcie je v seriáli málo a keď dôjde k bojom sú rýchle a s jasným výsledkom. Vojaci teda poväčšinou nebojujú, ale kecajú o “veľkých pravdách“ (napr. že keď muž pozerá porno nechce tam vidieť tvár duda, ktorý babu nakladá), hláškujú, serú na prenosných šerbľoch (často aj za extrémnych podmienok), masturbujú, strachujú sa o život J. Lo a inými spôsobmi zabíjajú voľný čas. Vrámci plnenia povinnosti jazdia Irakom, obdivujú jeho krásy, spoznávajú jeho milých obyvateľov a šíria demokraciu. Kde obdivovaním sa myslí “kobercové” obstreľovanie miest plných civilistov, spoznávaním ľudí strieľanie do každého Iračana (vrátane civilistov), lebo v istom okruhu od cieľa misie je považovaný za nepriateľa každý a šírením demokracie denné zisťovanie potrieb civilistov v oslobodenom Bagdade no večerné stiahnutie sa do táboru, zatiaľ čo okolo dochádza k vybavovaniu účtov medzi obyvateľstvom. Kritiku vedenia konfliktu v Iraku najlepšie vyjadrí posledných 5 minút filmu kde si 1. prieskumná za doprovodu The man comes around od Johnyho Casha púšťa zábery z celého víťazného ťaženia. Pozerať video až do konca zvládne iba najjednoduchší chlapec roty Trombley... Na záver môj obľúbený dialóg v ktorom traja vojaci “predabovávajú” rozhovor ich veliaceho s Iračanci. K nemu dojde po tom, ako amíci nechali zhodiť xy ton bômb naprázdno, lebo si pomýlili svetlá dedinky vzdialenej 40 km s približujúcou vojenskou kolónou nepriateľa vo vzdialenosti 15 km. Veliaci sa potom s irackým prekladateľom snaží dodatočne nájsť nejaký vrak ktorý by mohli dopraviť na miesto bombardovania a ospravedlniť tak jeho použitie. VOJACI- Vole, co si myslíš že si říkaj? VELIACI- Promiň, Meeshi. Řekni tomuto muži, že přicházíme jako přátele. PREKLADATEĽ IRAČANOVI- Vole, mùj velký americký přitel tady s tebou pořádně vyjebe, jestli nám neukážes nějaké vybuchlé tanky. ARABÁČ- Habadabada? Daba daba. PREKLADATEĽ- Vole, tihle Iráčané milujou fakt, že jsme tady. Kurevsky milujou svobodu a myslí si, že ty firebally minulou noc byly kurevsky vychytaný, vole. Vy američané jste zabili mnoho písku. Ten písek, byl VELICE zlý. (27.04.2009)