W.

Mnozí čekali, že si to Oliver Stone s Georgem Bushem vyřídí bez skrupulí a vznikne spíš politický pamflet než životopisné drama. Pro americkou levici bylo Bushovo vítězství políčkem do tváře, konec konců přiznejme si vážně bylo na hraně legitimity a otestovalo až do krajnosti americké instituce i celou společnost. Kupodivu Stone přistoupil k látce s maximální vážností a chtěl natočit důstojné drama, jenže ouha, scénárista Stanley Weiser se bohužel moc nepředvedl a výsledek poznamenal i fakt, že Bush mladší zkrátka a dobře nebyl charismatickou osobností, spíš stál ve vhodný okamžik na vhodném místě a práci za něj odváděli poradci z public relations. Jediné, co ve filmu obstojí na jedničku, je životní výkon Joshe Brolina v hlavní roli. To je jednoznačně pětihvězdičková záležitost. Všechno ostatní je zapomenutelné a v rámci Stoneovy filmografie patří tenhle kousek k těm nejméně výrazným. Celkový dojem: 45 %. (19.06.2017)

Film o GWB by se nabízelo uchopit dvěma způsoby. Buď natočit propagandistickou pohádku o Bohu, hrdé Americe a zlých ručníkářích, nebo se vyřádit na Bushově ignoranství a údajné nízké inteligenci a v duchu konspiračních teorií ho vyportrétovat jako nastrčenou loutku/válečného zločince (nehodící se škrtněte). Oliver Stone ale dělá elegantní úkrok stranou a zásadní momenty juniorovy presidentury zobrazuje v kontextu věčného rodinného soupeření otec x syn. Když tedy sledujeme mladého Bushe a jeho sporné tažení na Baghdád, nejsou tolik podstatné pragmatické motivy související s globální geopolitikou, ale jde spíše o další impulsivní rozhodnutí člověka, který se zoufale snaží alespoň v něčem předčít svého otce, případně dotáhnout do konce to, co on před ním nedokázal. V několika scénách je GWB (záměrně?) situován do role přerostlého dítěte, které se ani v době, kdy jeho hlavu kryly šediny, nedokázalo plně vyrovnat se svou minulostí nebo zpytovat svědomí. V tomto ohledu je příznačná závěrečná scéna na tiskové konferenci, kde Bush svojí neschopností uspokojivě odpovědět nepředvádí ani tak politické selhání jako spíš lidské - je zjevné, že je to někdo, kdo se absolutně nezabýval sebereflexí. Vždyť proč zpochybňovat zda to, co dělám, je skutečně správné, když jsem byl do služby vlasti povolán samotným Bohem. Brolin září a Cheneyho bych nerozeznal od originálu. Skvělé, a nebál bych se říct, že i nadčasové. (04.11.2009)

Jeden z nejzbytěčnějších filmů, které jsem kdy viděl. Pro koho "W." Stone točil? Jakoby se na Bushe Jr. díval očima Bushe staršího a posílal mu tak další z rádcovsky-kritických dopisů ještě před tím, než mu skončí funkční období. Jinak zcela nechápu důvod točit film o Bushovi Jr. bez sebemenšího časového odstupu. Na druhou stranu je alespoň sympatické, že "W." není jen sled protirepublikánských spotů a také Brolinův skvělý herecký výkon v roli průměrného Jirky z Texasu. P.S. Nemůžu se však ubránit pocitu, že by měl vzniknout ještě jeden krátký film, vysvětlující to, proč se Condoleezza Rice pořád tak hrozně mračí:-D (27.02.2009)

Přiznám se, že dokoukat tento film do konce pro mne bylo opravdu nesnadné. Nemůže za to ani tak jeho režisér či excelentní Josh Brolin, jako spíš téma o které se snímek opíra. Ano, Bush byl a stále je hloupým vidlákem z Texasu, kde lišky dávají dobrou noc, ale natahovat tuhle ideologii přes dvou hodinovou stopáž je tentokrát i na mne moc. (18.12.2009)

...Já vím, je to film, ale stejně mě celou dobu hrozně iritovalo, že Josh Brolin byl jako mladý Bush mnohem větší frajer než byl kdy pravej a Elizabeth Banks byla mnohem krásnější než kdy pravá Bushová... Snad jen Thandie Newton (ta sexbomba z Rocknrolly) se tak urputně celý film mračila, že jsem jí ke konci málem tu Condoleezzu věřil... (6/10) (24.04.2009)