Prostě spolu

Myslím, že to, co chtěl režisér Claude Berri vyjádřit, není obtížné pochopit. Ano, začátkem příběhu je skoro až naivní film. Možná, že to všechno bylo už mnohem lépe řečeno jinde. Přesto i tento příběh má svou atmosféru. Filmu musím věřit. Je pozoruhodné, že obsah má v sobě mírně vybásněný svět a docela dobrou hereckou úroveň. Každý film nemusí být právě umělecký a výjimečný. Hluboko myslné výlevy jsem zde určitě nehledal. (22.08.2008)

Pozitivní jednoduchý film - Berri natočil něco jiného, než na co jsem byl od něj zvyklý, ale vyšlo mu to. Výborné jsou herecké výkony, kromě Tatouové a Caneta doplňují ústřední čtveřici zde neuvedení - zkušená herečka Francoise Bertinová a mladý Laurent Stocker, který za film získal hereckého Césara. (23.07.2008)

Romantická komedie. Přesto je na ní něco neobvyklého. Jsou v ní lidé s normálními problémy, staří lidé, nemoci a i deprese. Tohle všechno obvykle v tomto žánru tvůrci nezobrazují. Tady máme život sice taky přikrášlený, ale ne zas tak moc. Jen konec musí být dobrý jako u každé správné romantiky. Hlavní postavy jsou dobře napsané i zahrané, příjemný film na nedělní večer.70% (19.09.2011)

Strašně dlouho jsem hledala film,který by se alespoň z poloviny vyrovnal Amelii z Montmartru. A já ho přece našla.A znovu s Audrey . Je pravda,že jsem trochu fanatik do francouzských filmů a Audrey Tautou.Takže kombinace obojího pro mě musela být tutovka.Ovšem po shlédnutí jsem měla stejně tak příjemný pocit na duši jako u Amelie.I když jde o celkem jednoduché a stokrát omílané téma (22.06.2013)

Berriho manifest o poklidné smrti? ... Claude Berri se na stará kolena nechal trochu unést, zapomněl do filmu zakomponovat nějakou dramatičtější frakci a vypráví tak jen o dalších z mnoha lidských osudů, které se nakonec spojí a zahřejí diváka u toho srdíčka. Bez nějakých vyšších ambicí zručně provedená oddychovka se třemi sympatickými herci a jednou babičkou. (19.03.2009)