Duel Frost/Nixon

Boxerský souboj politického šampióna s loserem z bavičského slumu, vedený na 4 kola v oslnivém tempu a nervydrásající gradaci. Ron Howard nepochybně osekal politickou problematiku, upravil si obě postavy a osadil je do tolik populárního schématu "David vs. Goliáš KO v posledním kole"... Nicméně namouduši marně pátrám, kdy mě to bavilo víc a kdy jsem za brilantně zpracovaným schématem našel i tolik vzrušující myšlenkové pozadí a pointu, která přesahuje rámec pouhé zábavy. Duel Frost/Nixon odhaluje tu část politiky, kterou člověk musí bez dechu sledovat, mediální ohňostroj, silný příběh i pozoruhodné poselství o moci televizní obrazovky. Nemyslím si, že v mých očích tenhle film překoná jiný oscarový favorit. (22.02.2009)

Po skončení filmu, ale i zřejmě hodně dlouho potom si budu postavu Nixona asociovat s jeho postavou ve filmu, tak jak jí stvořil Frank Langella. Už dlouho jsem neviděl tak vyrovnaný, samozřejmý, suverenní a přesto citlivý mužský herecký výkon, jaký zde Langella předvedl. Vedle něj působil trochu prkenný Michael Sheen dost nevyrovnaně. SPOILER Přestože ve filmu duel vyhrál Frost, na hereckém poli pro mě jasně vítězí Langella. Přesto to pro mě film roku není. (16.02.2009)

Moderátor vs prezident. Súboj pred TV obrazovkami v priamom prenose. Frost má niekoľko pokusov aby prinútil rezignovaného Nixona, priznať sa ku kroku, ktorý radikálne verejne odmietal, napriek tomu, že celá verejnosť tuší, že je to holá pravda. Odpočúvanie konkurenčných demokratov, operácia zvaná Watergate. Posledné stretnutie, posledné minúty interview. Frost využíva slabú Nixonovu chvíľku a pravda je .... Z počiatku zdĺhavá dráma vyvrcholí v 5 minútovej výmene názorov, spŕške rýchlych slov kde totálne prevládnu emócie oboch strán. Vďaka záveru nadpriemerná dráma, ktorá hlavne zaujme ľudí obľubujúcich politické témy či zdĺhavé rozhovory. Ostatní strácate čas. (13.10.2013)

Případnému zlatému paňácovi bych se vůbec nedivil. Duel Frost/Nixon je v tolika směrech do dokonalsoti dotažený film, až to u jinak bezkulého Howarda zaráží. Tady ale jako by vše konečně přesně zacvaklo na svá místa - skvělí herci (hlavně Langella a Rockwell, slizký Sheen imho nic moc), brilantní kamera, nevýrazná, ale perfektní režie a jako třešinka na dortu Zimmerova parádní vybrnávačka. 120 minut jsem na plátně vyloženě visel. Což se mi u politických dramat zas tak často nestává. Viz. přeceněná Královna. (22.02.2009)

Televízne interview. Politické, športové alebo zo showbiznisu. Najlepšie s nejakou kontroverznou a diskutabilnou osobnosťou, kde sa rozhovor sústreďuje najviac na témy, ktoré sú epicentrom toho, prečo je rozhovor nahrávaný. A všetci chcú počuť štipľavé otázky. Ale nielen otázky, ale aj odpovede. Hlavne odpovede. Divák sedí doma, v príjemnom prostredí obývačky, odsleduje horlivú diskusiu, pár kontroverzných a sporných otázok i odpovedí. Vypne televíziu, podebatuje o tom s kamošom pri pivku, urobí si o tom svoj názor, zabudne. Takýto rozhovorov je veľa, avšak slovný duel medzi Davidom Frostom a Richardom Nixonom je určite kandidátom do vrchných priečok pomyselného rebríčka kontroverzných interview. Málokto sa však dozvie o pozadí podobných diskusií. O príprave oboch strán, zisťovaní faktov atď. Ron Howard to umožnil celému svetu. Hodnoverne, bez prikrášlení (ak prikrášlenia boli, to nerozoberám) a hlavne autenticky tak, akoby som sa priamo ja nachádzal v sedemdesiatych rokoch pred televíziou a sledoval tento historický moment. Čo je už behom prvých pár scén zjavné, nedotiahol by to do dokonalosti, nebyť oduševnene a pilne hrajúcich hercov na čele s Frankom Langellom, ktorý sa na tých pár minút Nixonom naozaj stal. Strih, kamera a vôbec celé technické spracovanie si zaslúži byť vyzdvihnuté, no a nad nepremenenými oscarovými nomináciami už zostáva len krútiť hlavou. 95%. (06.05.2009)