Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (413)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Píšu, co si myslím. A myslím si to, co chcu." Moudra Dědy Inšpektóra by se dala tesat slivovicí do kamene. Taky sestava švejkujících Pétépáků mě vyloženě bavila. A přestože nechci nijak přeslechnout dramatickou strunu tohoto příběhu, tak mi stejně nejvíc zůstane v mysli Smrtibrácha Berousek, tank hravě zdolávající bažinu a zejména eskorta do ÚNZMV Brno. Vy nevíte, co je to ÚNZMV Brno? Tak to jste asi nedávali pozor na politickém školení družstva. A stejně je to tajný. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

"Odejdi, Janku. Není dobré ostávat mezi lidma, kterým připomínáš svinstva, kterých se dopustili." Škoda, že sa film  viac nevenoval tejto dejovej línii, na úkor divácky vďačnejšej, ale zbytočne hypertrofovanej pétépáckej. Ďalšia úžasná kreácia Rudolfa Hrušínského. Z filmu vanula krásne smutná atmosféra beznádeje, kvôli ktorej po rokoch pridávam štvrtú hviezdičku. Som presvedčený, že sa na tento film pozabudlo neprávom. Po ďalších štrnástich rokoch pridávam poslednú hviezdičku.  Uvedomujem si, koľko je vo filme nedokonalostí, ale súčasne obdivujem tú odlišnosť od barónov, práporov  a iných filmov, ktoré sú nezaslúžene adorované. Tento film zreje ako tá nevykopaná slivovica. ()

Reklama

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Film je rozprostřen do několika časových rovin, které se bez nějakého pravidelného pořadí vynuřují a zase klesají, což dává snímku na české poměry poměrně originální nádech, zároveň zřejmě značně přispělo k tomu, že se i přes nesporné kvality jedná o zcela zapomenuté dílo, neb český dav vyžaduje srozumitelnější a přímočařejší vyprávění. Je to škoda, skvěle zahrané postavy v hořkém příběhu té opravdu podivně zkurvené doby bych rád vídal v televizi častěji. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tenhle film vás vezme za srdce. Je tam ta celá bolest hnusných padesátých let, kdy výkvět národa už nevěšeli Němci, ale Češi. Zasraní bolševici pod taktovkou sovětských poradců z Moskvy a někdy i z vlastní iniciativy.... U Rudolfa Hrušínského se prakticky o každém jeho filmu, dá řící, že to je ten jeho nej, ale tady se mně osobně líbí nejvíce. Role moudrého, morálně čistého dědečka, zkoušeného osudem, ale pevně stojícího a nezlomného, mu sedla neskutečným způsobem a asi mu byla psána přímo na tělo. Ivan Jiřík tu dostal tu pomyslnou čest dělat tomuto dědovi vnuka. A tak snad i díky tomu a díky svému skvělému výkonu si myslím, že to je jeho nejlepší film vůbec. Je smutné, že tenhle film neběží často v televizi, že se nepromítá ve školách. V padesátých letech bylo mnohým ublíženo a mnozí se za své chování a činy ještě stále stydí, někteří ještě stále bojí. Sice kdo chce informace si najde, ale společenská důležitost tohoto tématu je natolik zásadní, že by to mělo být lidem předkládáno častěji. Aby si pak nemysleli, že současní komančové už jsou moderní a tudíž hodní. Nejsou. A nebudou. Komunista se u mně rovná neslušný člověk (obzvláště dnes kdy se angažovat v této straně děje jen na základě svobodné vůle dotyčných a nejsou k členství nijak nuceni). O tom co se dělo je třeba neustále mluvit. Je to nejtemnější část naší moderní historie... A právě současní komunisté by ji strašně rádi tak trochu poupravili dle svého a na to, když tu moc mají, jsou oni mistry. Proto ji už nikdy mít nesmí! Pan Hollý nenatočil jen tento skvělý film, ale já mám Tichou bolest od něj nejraději. Řadím ji po bok filmu Hřbitov pro cizince apod... Kdyby šla přidat hvězda, přidám jí. Šest kapek zakopané slivovice, toho balzámu co čeká na nalezení. * * * * * * ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Klenot. Rušivými elementy jsou Jandák a Landa, ale s ohledem na to, že se tehdy ještě nedalo jistě předpokládat, co z těch dvou vyroste, na mé hodnocení to vliv mít nebude. Ale na stranu druhou, vidět Dušana Cinkotu mě vyloženě potěšilo. Dobře, že byl obsazen do tak krásného filmu! Navzdory jeho složitým životním peripetiím doufám, že přijde den, kdy ho uvidíme v nějaké kvalitní výraznější roli. Takové, kterou by si člověk s jeho nadáním zasloužil. Rudolf Hrušínský je zde, jako vždy, excelentní! Jeden z nejlepších československých filmů. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
  • Postava Vítězslava Jandáka ve filmu říká: „Byl jsem kapitánem tankového praporu.“ Zajímavé je, že o rok později si Jandák velitele tankového praporu s hodností kapitána skutečně zahrál ve filmu Tankový prapor (1991). (Pelidor)
  • Scéna na hřbitově na začátku filmu byla natáčena na hřbitově v Novém Hrozenkově. Branka umístěná v portálu, kterou si otevřeli, zde byla nainstalována jen pro účely natáčení, poté byla opět demontována. (slawe)

Reklama

Reklama