Úplné zatmění

Top rozporuplnost roku 1995. Na jedné straně "musíte" sledovat, jak Letec vobráží Remuse Lupina, na straně druhé musíte docenit ten majstrštich. Minoritní vlastník Krvavého diamantu vypadá na patnáct, Remus vypadá na návštěvu Dr. Chocholouška a divák se tváří kysele. Původně jsem chtěl dát odpad!, jelikož nepatřím mezi 4% minoritu, AVŠAK nemohl jsem neopomenout um Kaczmareka a Polky Agnieszky Holland. Jak jen někdo, kdo má za manželku takovej kus, může nastavovat anál takovému ptáčátku...Chvílemi příjemné překvapení. 82% (21.05.2012)

Rozervaná potulka odnikud nikam, která má víc propadů než vrcholů a řekne nám o životě "proklatců" přesně tolik, aby co nejlépe vynikla absence toho nejzásadnějšího - jejich tvorby. Připadalo mi, jako by paní režisérka sama nevěděla, co chce přesně točit. Ve své rozněžněné empatii se sice pokouší proniknout až do nejtemnějších zákoutí básníkovi duše, přičemž naťukne to a ono (v ten moment to zpravidla začne být zajímavé), ale vzápětí se rozmyslí a raději odpíchne koráb po proudu s ostatními rybáři, přesně jak velí slušnost. Sem tam dokonce řízne strnulé tempo akcentem z lexikonu stydlivého artu, i ten však za krátko zmizí pod naplaveninou profánního plkání a ujišťování o lásce za hory a plesa a burzovní krachy. Před napsáním tohoto komentáře jsem tento film shodou okolností viděl podruhé (konečně souvisle) a tím spíše jsem se utvrdil v názoru, že sic jde o zajímavé drama se zajímavými hereckými výkony a zajímavou dobovou atmosférou, v odvážnějším pojetí mohlo být mnohem lepší - kontroverznější, životnější a obsažnější. Jenže, abych tak řekl, na to mu schází koule. Bez urážky. Uctivé 3,5* považuji za adekvátní. (06.12.2008)

Nevím, kterej z nich byl nechutnější - jestli arogantní manipulátorská svině, která si se svým oddaným pejskem hrála prostě proto, že ho nechal, a když se jeho porobě náhodou mimořádně vzepřel, najednou se scvrknul v nesebevědomou rozklepanou kuličku a rozbrečel se jak puberťák (no, však taky byl), nebo pokryteckej slaboch, co si svoje malým tyranem pošramocený "mužství" vybíjel na své ženě a jednoho i druhýho přesvědčoval o lásce, aby je následovně opět opouštěl. ??? (04.07.2012)

Nemůžu se zbavit pocitu zklamání. Agnieszku Holland mám moc rád, Rimbauda zbožňuju, Leonarda DiCapria uznávám (už mnohokrát dokázal, že to je Pan Herec) ... Tady mi ale prostě pořád něco drhlo - zbytečně zdramatizované postavy a okamžiky (celý Verlaine je karikaturou toho, co jsem o něm četl) a oproti tomu rozvláčné nebo naopak strohé pasáže tam, kde rozhodně bylo o čem vyprávět (např. Rimbaud čte Opilý koráb, Rimbaud cestuje na Jávu). DiCaprio místy drobet přehrává, pro mne je zde jednoznačnou hvězdou David Thewlis. Chtěl jsem víc poezie, víc dřeně, provokace a syrovosti, dostal jsem - a teď se omlouvám za výrazivo - více nebo méně zábavný záznam eurotripu dvou teploušů. A tohle si dva geniální básníci opravdu nezasloužili. (03.11.2009)

Musím se přiznat, že u těchto dvou velikánů jsem čekala o něco víc odvážnější zpracování. Celé mi to totiž přišlo takové nemastné neslané, spíše obyčejné než zajímavé. Hudba a herci výborní, ale pořád jsem čekala, že se dozvíme něco o Rimbaudově díle, když ho Verlaine po celý film opakovaně adoruje. Místo toho se dokola a dokola řeší vztahy. Zkrátka očekávání to zrovna nesplnilo. (24.01.2010)