Bunraku

Aneb jak pejsek s kočičkou vařili dort a on se jim... Sakra povedl! Postmoderní chutný mišmaš, jenž do sebe přimíchává westernové, noirové, samurajské, komixové a mnohé další prvky. Je vidět, že si režisér vyhrál a s láskou točil každé políčko filmu. A nezapomněl ani politickou, antikapitalistickou narážku... Jó, ať žije proletariát a hláškující pistolník bez pistole, Josh Hartnett! (07.12.2011)

No já nevím, ten film má jistý potenciál. Zajímaví herci, nevšední prostředí a atmosféra připomínající komiks případně stejné leporelo, jako si pod barem schovává Woody Harrelson. Buď jsem na tento film zrovna neměl náladu a nebo mi holt tyto žánry nesedí, ale mě prostě nezaujal. Rozhodně se k němu ale pokusím ještě někdy vrátit a kdo ví, třeba změním názor (a to především díky Shadwellově zajímavému komentáři). (11.12.2012)

I'm the product of a fucked up generation. Guy Moshe se rozhodl ukázat stereotypu prostředníček. V obdobě postapokalyptické budoucnosti přináší příběh pomsty, o který tu vlastně ani tak nejde. Hlavní je to, že Bunraku je setsakramentsky stylová podívaná, nadupaná akcí a originalitou, která se dnes zase tolik nevidí. Drtivé většině určitě nepřijde k chuti, avšak pro ty, které snímek pohltí, tu čeká nesmírně zábavná jízda. Dvě hodiny utečou jako voda i přesto, že je to poněkud absurdní a přihlouplé. S čistým svědomím se přikláním k vyššímu hodnocení, protože už jen ta odvaha jít do podobného materiálu se ctí, je více než sympatická. (06.10.2011)

Od dob Dogville nesnáším studiové stylizace a filmy odehrané v papundeklových kulisách. Tady ještě navíc ta komiksová přebarvičkovaná stylizace leze brzy na nervy, a příběh je takový mix westernu, samurajů a mírně postapo. Celé to ale vypadá, jako byste třeba Mad Maxe odehráli s panenkami v domečku tříletých holčiček. (01.02.2012)

Divoký západ po japonsku. 1) U Japonců není nic, jak bychom čekali. Koupíte si v cukrovinkách sáček s bonbony a vykoukne na vás slané a silně pálivé cosi, prý z moře. Slušně řeknete svůj názor svému nadřízenému v práci a dostanete facku. Zeptáte se na ulici, jestli jdete správně, všichni přítomní horlivě odsouhlasí, že ano a pak se ukáže, že vás poslali bůhvíkam. A jak ukazuje náš film, dokonce i Divoký západ se v japonských očích odlišuje od toho amerického._____ 2) První půlhodina mě hodně bavila. Pak ale dlouhé otravné zápasy a stále stejné tvůrčí postupy začaly nudit a nepřestaly až do konce. Ale vizuál byl zajímavý, to ano._____ 3) Poučný koment páně Shadwellův brilantně vysvětlí, proč film není odpad, alébrž artové umění. Se svou obvyklou nonšalancí objasní, co chtěl autor říci a čeho si má divák všimnout, pokud tedy není slepý či blbý. Nakonec mě více pobavil Shadwellův rozbor než film sám._____ 4) Sladký 32letý Josh Hartnett (pistolnický tulák) potěšil. Zvláštní týpek je 37letý zpěvák, model, hudebník a v našem případě i herec Gackt Camui (Japonec Yoshi), který umí vypadat jako macho chlap i jako sexy baba. Mám pocit, že někdy dokonce oboje najednou. (16.10.2016)