Tokio!

Michel Gondry je nejen vyjímečný videoklipař ale zde se ukázal ve světle slušného až vyjímečného režiséra moderního filmu. Dívka stávající se židlí je krásnosmutně pojaté podobenství (asi jako Gaugain-kam kráčíme, co jsme....). Povídka Merde je vyloženě propadák, povídka Jun-ho Bonga se mi taky líbila ale je to průměr, mohl to víc rozvinout. Vcelku koukatelná věc! (02.01.2011)

Zajímavý povídkový film inspirovaný přetechnizovaným městem Tokio, kde se projevují všechny civilizační neduhy vysoce vyspělé země. Pro mne nejlepší povídkou je TOKIO SE OTŘÁSÁ od JOON-HO BONGA. O odcizení lidí, obklopených moderní technikou a přepychem bohaté země. Odcizení a stahování se do samoty se šíří jako lavina, je to novodobá choroba, kdy lidské city okorávají, lidé ztrácejí smysluplnost normálního života, ztrácejí schopnost vzájemné komunikace a ze strachu před nepřátelským okolím se uzavírají do sebe a do uzavřeného světa svého domova, ze kterého nevycházejí. A přesto i v tomto světě je naděje v podobě nově probuzené lásky uzavřeného hikikomoriho (Teruyuki Kagawa) k roznašečce pizzy (Yû Aoi), která dodává odvahu ke kontaktu s ostatním světem. Vysoký standart si drží i povídka VNITŘNÍ DESIGN od MICHELA GONDRYHO. O hledání své životní cesty, smyslu života a vlastního pocitu užitečnosti v kontextu společnosti. Možnosti jsou sice otevřené, cesty jsou ale nesnadné, neoznačené a neschůdné. A tak zatímco Akira (Ryo Kase) má svůj jasný směr a cíl a nalézá útočiště u přítelkyně z mládí Akemi (Ayumi Ito), tak Akirova dívka Hiroko (Ayako Fujitani) nalézá své uplatnění v surrealistické proměně u Hiroshiho (Nao Ohmori). Nejbizarnější je povídka MERDE od LEOSE CARAXE. Je mi záhadou, co má představovat. Snad zbytečnou agresi a nepřátelství vůči společnosti, strachu z neznáma a podivnostem, vyvolaných civilizačním vývojem. A tak Merde (zajímavý Denis Lavant) děsí, straší a ničí obyvatele, než je dopaden, souzen a obhajován podivným Maître Volandem (Jean-François Balmer). Provokativní, zvláštní, až absurdní. (17.01.2013)

3 velmi podivné (dalo by se říct téměř experimentální) příběhy zasazené do Tokia, které navíc v ledasčem postrádají absolutně logiku. Ale o to tady jde, že? :-) Nutno taky říct, že si tvůrci vyhráli s kamerou, takže o to jsou některé scény zajímavější. Co se týče jednotlivých příběhu, INTERIOR DESIGN se zpočátku tvářil jako celkem normální film o dvou lidech, kteří si hledají v Tokiu bydlení a práci, než došlo zhruba uprostřed k nečekanému zvratu - lidské proměně (a tím nemyslím proměnu v přeneseném slova smyslu). Bylo to trhlé, ale mělo to něco do sebe, dávám ****. 2. film s názvem MERDE (fr. hovno) byl zpočátku docela vtipný (mám na mysli pohled na podivnou lidskou zrůdu, která zvláštním způsobem šílence terorizuje Japonce v ulicích Tokia), pak se děj opět dost zvrátí, když ho policie chytí a vyslýchá ho někdo, kdo vypadá přesně jako on (jen zrcadlově obráceně). Po skončení jsem si sice řekla, že za zhlédnutí to stálo, ale jinak mi to moc neřeklo - dávám ***. Poslední krátký film TOKIO SE OTŘÁSÁ vypráví příběh typu jedince, kteří v Japonsku skutečně existují - hikikomori (引き籠もり), tj. člověk, který se z nějakého důvodu uzavře před společností a vůbec nebo téměř vůbec nevychází z domu. Ve filmu byl nádherně znázorněn jeho každodenní život, kdy je uzavřen ve svém vlastním zvláštně uspořádaném světě svého příbytku. Pak ale nastane zlom, kdy se zamiluje a je nucen vyjít ven do ulic Tokia a svou lásku najít. Vtip je v tom, že poté, co konečně vyjde ven, zjistí, že ulice Tokia jsou prázdné, protože se ze všech stali hikikomori. Pozoruhodný je především pohled na prázdnou Ginzu s křižujícími se přechody. Náhlé zemětřesení ale všechny vyžene ven.... Když konečně běžely závěrečné titulky, bylo mi jasné, že 3. příběh byl rozhodně nejlepší, bylo to neuvěřitelně skvěle zachycené. Dávám *****, tedy plný počet. Když se to spočte, "Tokio" se mi líbilo na 4 hvězdičky. Rozhodně zhlédnutí nelituju ^_^ ~(4,1★)~ (21.05.2009)

Nerád hodnotím poviedkové filmy ako celok, tak sa budem snažiť okomentovať to zvlášť. INTERIOR DESIGN - Ničím až tak zaujímavý príbeh so štipkou surrealizmu v podaní premeny ženy v...- 3*. MERDE - Už som mal tú česť sa stretnúť s postavou Denisa Lavanta požierajúcu kvety a všetko nepožívateľné v artovom filme Holy Motors a tak ako ma Leos Carax nedostal v HM, tak ani v poviedke v TOKIO - 2*. SHAKING TOKYO - Určite najzaujímavejšia poviedka, ktorá zachraňuje celý film. Pekne rozprávaný príbeh muža, ktorý kvôli žene opúšťa svoj dom po 11 rokoch. Natočené veľmi štýlovo a dávam 4*. (17.03.2013)

Několik pokusů to dokoukat a vzdávám to. První povídka, pul hodina nudy, kdy cekate, co se zacne dít a po pul hodine se slečna promění v židli... to jsem nepobrala. Pointu jsem nenašla. Druhá povídka ... dala jsem asi tak 5-8 minut a doslova jsem trpěla tím, že mi to přišlo úplně mimo. Magořina bude to pravé slovo. Třetí povídku jsem jen zkusmo dala pár vteřin z půlky děje a definitivně jsem to zabalila, že to zkoušet ani nebudu. Pro mě je to mega filmařská intošina. (27.02.2012)