Umírající zvíře

Film o ničem a přitom o všem. Velice zajímavé, psychologicky poutavé, přesto místy šíleně nudné. Ač mě film nějak extra nebavil, musel jsem se na něj i přesto dál dívat. Nějak moc protikladů na jednom místě, ale víte jak je to ve světe fyziky (ale i v běžném životě), protiklady se přitahují, tak to bylo i se mnou a tímto snímkem. 76% (12.12.2013)

Čekání na Penélope ve Vicky Cristina Barcelona jsem si chtěl zkrátit filmem Elegy, kde hraje společně s Benem Kingsleym. Zpětně se však stydím a slovo '''zkrátit''' - dávám do mnohých uvozovek. Jedná se prakticky o herecký koncert těchto dvou person, téma je dosti sexuální (podle povídky Philipa Rotha - díky @ za osvěžení paměti) a věřte mi, že si film (včetně nádherné Penélope) z hlavy jen tak nevyženete. Nejradši bych teď celý text smazal a namísto komentáře vštípil otisk mých pocitů.. budiž aspoň náznak - a nechávám se dále unášet .. aaaaaachhhhh. (26.11.2008)

Poslechněte si tohle: před 200 000 lety první Homo sapiens uzřel bludičku ženského pohlaví. Po uvolnění Fenylethylaminu se začal červenat, bludička taktéž a prostě láska jako trám... Říká se taky, že člověk (zamilovaný člověk) má strašný nutkání svou lásku ochraňovat, být s ní. Tak hergott, proč nechal Kingsley mou milovanou Penélope na holičkách ve chvíli, kdy po něm toužila? Člověk pak začne přemýšlet, zda-li byla jejich láska opravdu opravdová. Co když on toužil po pevné kůži a ona po tučném kontě? No, film říká, že se milovali, ale prostě v mém mozku hlodá brouk jménem Pochyby a ten říká, že jsem jim to moc nevěřil. Ale herecké výkony zmiňovaných herců nepotřebují komentář epických rozměrů. Byli boží.. P.S.- červenáte se? Tak se červenejte.. Čau (20.03.2009)

Scénář: Nicholas Meyer .. Na jméno Isabel Coixet slyším dobře a doposud jsem byl její tvorbou nadšený. Tentokrát však výsledek drhne. Není to ani tak jejím pomalým režijním stylem, který postupně zachycuje intimitu a emoce, ale spíše zvoleným scénářem (doposud se je psala sama), který prostě nemá takovou sílu a nepřináší (kromě pár pravdivých monologů) něco pamětihodnějšího. Jde jen o standardní sentimentální příběh bez nějakého výrazného vykolejení (v pozitivním směru). Ben Kingsley po čase v roli, na kterou jsou potřeba koule, u Penélope Cruz zase prsa. Maňana. (12.10.2008)

Jako drama stárnoucího muže, který hledá příležitost k sexuálnímu povyražení a nalezne poslední skutečnou lásku svého života, je to na 5*, protože Penélope Cruz a Ben Kingsley patří k elitě ve své herecké generaci a Isabel Coixet to umí nasnímat s elegancí a citem. Jako filmová adaptace literárního díla Philipa Rotha je to s bídou na tři, viz komentář uživatele Marigolda. Osobně jsem sice literární předlohu nečetl, ale znám jiné Rothovy knihy a kdyby psal tak, jak tlumočí Isabel, nebyl by považován za jednoho z největších, ne-li vůbec největšího amerického romanopisce. Chybí tam hořkost, sobectví, chybí tam ta temná stránka partnerského vztahu, zůstala jen romantika, tragika nenaplněných představ a vážné nemoci. Celkový dojem: 75 %. (28.08.2014)