Bílá vrána

Bílá vrána si s autismem nebere servítky a obnažuje jej v celé jeho "kráse", a tak tu máme těžkého autistu se zjevnou mentální retardací, což bohužel není vůbec výjimkou, ale právě naopak, lehké až těžké postižení rozumových schopností jde s autismem ruku v ruce v 50 - 75 % případů, bohužel. Tím však veškerý negativismus končí, protože tohle byl citlivý a jednoduchými prostředky dojímající a veskrze vlastně pozitivní film. Při některých scénách mi běhal mráz po zádech, nepovedené Thomasovy narozeniny byly asi nejsilnější, při jiných se člověk neubránil úsměvu a jako cílovka nemohu tedy ohodnotit jinak než five. Po přečtení některých negativních komentářů mám chuť vyodpadovat Rain Mana, který lidstvu představil "autismus"... (07.09.2014)

Filmy zabývající se touto tematikou většinou dost tlačí na city, ale to samozřejmě jinak nejde. Jelikož jsem hodně citově založená, u některých scén jsem se trochu kroutila - měla jsem chuť začít nadávat těm klukům, co se posmívají postiženým lidem, měla jsem chuť do nich šťouchat stejně tak, jako oni šťouchali do Charlieho.. prostě jsem chtěla "něco" udělat a ne jen sedět a koukat se na tenhle film.. Ale nic by stejně nepomohlo. Na světě vždycky byli, jsou a budou hlupáci, kteří nechápou, že člověk může být nemocný, aniž by za to mohl, a i když je nějak nemocný, tak je to pořád člověk z masa a kostí, člověk se srdcem a city. Naštěstí jsou tady i lidé, kteří nevidí například autistu, ale obyčejného kluka, který je trochu neobyčejný, no a co? Co je na tom špatného? Nic. Někdy stačí jeden člověk, který nám ukáže, že ne všechno je tak tragické, jak to vypadá, musíme se jen trochu přizpůsobit a nemyslet na to, co si myslí ostatní. Pak se probudíme a uvidíme "to".... V tomhle případě šlo o přijmutí faktu, že se Charlie asi už nikdy neuzdraví a Thomas ho musí přijmout takového, jaký je. (11.10.2011)

Film na téma soužití s autisty a o tom, jaké to je se o někoho takového starat. Takových filmů už byla natočená celá řada a tak i Australská kinematografie se rozhodla přispět svým dílem. Zpočátku to opravdu vypadá jako jeden z mnoha, kopie slavnějších brášků, ale nakonec mě přeci jen film oslovil, i když už mě toto téma spíše odrazuje. Obsahuje několi opravdu silných momentů, které se jen tak nevidí. Teenagerská láska na pozadí je zajímavý bonus. Škoda jen, že film na začátku zabředne do hlubokého žánrového klišé. Na druhou polovinu se však vydrží počkat, odměnou vám budou vypjaté i dojemné scény a kvaltní podívaná. (31.03.2009)

Veľmi emotívny snímok, zachytavajúci autistu a jeho rodinu... Luke Ford, ktorý sa nebal svojej role, predviedol neskutočný herecký výkon. Miestami liezol už aj mne na nervy... Film, ktorého myšlienka pohltila celé prevedenie. Black Ballon ako synonymum problémov. Rodinné drama, ktoré nielen prekvapí ale aj očarí... 8/10 (07.10.2008)

Tady černý balónek (černou ovci) představuje bratr hlavního -náctiletého hrdiny, který je hyperaktivní autista (narušuje zaběhnutou představu jedince, který sedí v koutku a nic moc neprovádí) a je velice těžké se smířit s tím, že bratr nikdy nebude takový jako ostatní, že s ním vždy budou samé potíže a že zaměstnává téměř 100% pozornost rodičů. K tomu časté střídání různých škol, protože tatínek je voják. Musí nějak ustát i tu neustálou pozornost okolí, protože vše odlišné většině vadí. Naštěstí potkává dívku "svých snů", která je nad věcí a nedá na tlak spolužáků a stojí při něm i při bratrovi za každých okolností. Napadá mě protiklad, co se může stát, když ten tlak spolužáků holka neustojí http://www.csfd.cz/film/232359-klass/. (04.10.2008)