Falco

Pěkné. Depresivní, ze života, realistické. Cesta rakouské hudební legendy od neradostného dětství po neradostnou dospělost. Cesta ke slávě a cena, kterou za ni Falco platil. Jeho často nesnesitelná povaha zřejmě maskovala hluboký strach a nedostatek sebevědomí, kterými po léta trpěl. Do toho hudební vstupy jeho největších hitů a skvělé herecké výkony. Spokojenost. (18.12.2011)

Zpěvák s jedním z nejúžasnějších hlasů, který jsem kdy slyšela a o němž jsem si myslela, že je nenapodobitelný. Až do okamžiku, než přišel Manuel Rubey, přezpíval Falcovy songy po svém a mně spadla brada. Film není nějaké převratné veledílo, nedokázal zachytit složitost Falcovy osobnosti přesně tak, jak bych si představovala. Přesto jde o velmi sympatický počin, který dostal tohoto skvělého zpěváka znovu do popředí zájmu a (minimálně) fanouškům (k nimž se skromně řadím) musel udělat radost. A poznámka k zde již několikrát zmíněnému dabingu - je opravdu příšerný. (09.10.2010)

Od téhlé biografie jsem toho vážně moc nečekal a to zejména proto, že samotný Falco mi jako interpret toho moc neříká. Mám rád když vím o čem zpěvák zpívá a tím pádem má u mě tvrdá němčina útrum. Přiznávám, moje omezenost. Můj vztah k Falcovi byl do tohodle filmu teda takový, že nějakého Falca vnímám, ale desku bych si asi nepustil. O to více mě Thomas Roth a Manuel Rubey překvapili, když mi v těhle 113 minutách ukázali tak zajímavou osobnost Johanna Hölzela. Talent, závislost, láska, strach, to všechno tenhle film docela dobře pokrývá a když k tomu přidám dobře napsaný děj a skvělou kameru dostávám hodně povedený rakouský výsledek za ćtyři. P.S. Díky překladatelům za titulkování písní, mám teď o Falcově textařině alespoň základní přehled. (19.12.2011)

O Falcovi by se dalo říct, že pro Rakušany představoval takového druhého Mozarta, tedy srdcovou záležitost, na kterou nedají dopustit. Na začátku musím říct, že Falcovo hudba se mi líbí a tedy není žádná souvislost mezi mým nízkým hodnocením a nějakou averzí k Falcovi Od životopisného filmu jsem čekal ale daleko víc. Nemůžu po Rakušácích chtít aby natočili vysokorozpočtový film ve stylu Bohemian Rhapsody nebo Rocketmana. Spíš jsem čekal, že se o Falcovi dozvím něco víc, než to, že chlastal, byl arogantní a neměl dobré vztahy s rodinou. To jsou takové věci, které tak trochu sedí na každého umělce. Trochu mě překvapil jeho vztah/nevztah k dceři a nejasné úmrtí Falca (ve filmu to skoro působí jako sebevražda, ale jak to bylo doopravdy se těžko dozvíme). Manuel Rubey je v roli výborný, ale zpěv některých písniček za moc nestojí (a to nemám extra hudební sluch a nepovažuju se za nějakého hudebního odborníka). Některé klipy působí neuvěřitelně komicky, třeba Jeanny-která ve skutečnosti má až takový hororový nádech a tady to je spíš parodie. Falco je ve výsledku průměrný film, bez přidané hodnoty navíc. Pozitivní je, že se přitom člověk nijak extra nenudí. 5/10 (31.03.2021)

Manuel Rubey se předvedl, že má Falca zmáknutýho na jedničku a všechno jsem mu věřil, prostě a jednuduše fantastický výkon, který film opravdu zvedá. Některé pasáže byli velmi ve zkratce, ale propojování s Dominikánskou republikou bylo zajímavé a tak nějak to ucelovalo. Ale hlavně jsem si znovu uvědomil, že byl Falco borec a znovu jsem se dostal na temnou stranu rakouského pop/rocku a za to jsem tomuto filmu vděčný :-) (25.05.2009)