Režie:
Petri KotwicaScénář:
Petri KotwicaKamera:
Harri RätyHudba:
Eicca ToppinenHrají:
Outi Mäenpää, Ria Kataja, Martti Suosalo, Ville Virtanen, Sara Paavolainen, Netta Heikkilä, Väinö Heiskanen, Philipp Danne, Matti Laine, Emilia Sinisalo (více)Obsahy(2)
Finka Saara, žena v nejlepších letech a doktorka, musí jednoho dne čelit poznání, o které nikdy nestála. Zjišťuje, že ji její manžel, architekt Leo, podvádí s mladší dívkou Tuuli. Saara ale odmítá jen tak bez okolků prohrát. Pod falešnou identitou se proto s Tuuli sblíží a naváže s ní přátelství. A proč? Žene ji touha pomstít se všem, kteří jí ublížili. Vzniká tak milostný trojúhelník, ze kterého mrazí. Ve finském dramatu režiséra Petriho Kotwicy, kořeněném velkými špetkami černého a hrubě umletého humoru, exceluje především představitelka Saary, jedna z nejlepších finských hereček současnosti Outi Mäenpääová. Snímek se pak dočkal hned šesti ocenění Jussi a také nominace na berlínského Zlatého medvěda. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Jeden z nejlepších finských filmů. "Musta jää" popisuje milostný trojúhelník s nečekanou zápletkou. Mnohokrát (a docela překvapivě) je téměř v Hitchcockově atmosféře, protože vždy víte o trochu více, než kterákoli z postav. Černý led je velice zajímavý film, který stojí za to, zhlédnout ho více než jednou. Sledovat soutěž dvou žen o lásku jednoho člověka je myšlenka zajímavá a já se mohu zaručit za to, že tento film vás nezklame. ()
Miluji severské filmy! Finština mi sice trochu trhá uši, lépe mi zní norština, ale nic proti ničemu. Prvně: Ria Kataja byla úžasná - ne přímo typická blonďatá kráska, ale herečka s úžasným charisma a svým způsobem i sex-appealem a řekla bych, byť to až tak nepoznám, i obrovským talentem. Zvedla film o několik příček nahoru. Téma zajímavé, i když vlastně banální (klasický trojúhelník: manžel - manželka - milenka), ale to zpracování a ten konec - ale to snad není nutné se rozepisovat, jak že to umí seveřané dokoulet do finále. Paráda. ()
Já teda nechci být za kaziinfa (1.pád kaziinfo), ale vážně jsem tu neviděl ani malé, natož velké špetky černého humoru. Charakterizoval bych tenhle film jako d-r-s-n-é (čtěte pomalu a důrazně) psychologické drama ve stylu Othella. Celý film jsem byl napnutý jak šraňky (nebo jak se to říká). Kam se hrabou americké horory na finská dramata! ()
Nejde o zadnej extra originalni pribeh a zpracovani je pomerne televizni, jenze na druhou stranu je to zahrany velmi dobre a diky univerzalnimu pribehu oslovi. Posbiranym cenam se vlastne ani nedivim... Temny a neprijemny pribeh ze zivota, aneb nikdy nenastvete inteligentni zenskou nebo budete litovat. 4- ()
Finské drama o trojúhelníku vdané ženy středního věku, mladé milenky a trochu ubrumlaného záletníka architekta v sobě pojí dva prvky. Jedním je snaha co nejdůvěryhodněji a psychologicky nejreálněji vykreslit chování postav, vtažených do manželské nevěry. Druhým prvkem je to, že situace, do kterých jsou postavy ve filmu stavěny, jsou často dotažené ad absurdum a vykonstruované způsobem ryze filmovým, tedy ne až tak zcela reálným. Nejdůležitější věc ale je, že dohromady to funguje opravdu výborně. Nejméně dvakrát jsem u filmu upřímně vyprskl smíchy pobaven skutečnou absurdností situace - setkání na maškarním večírku a probuzení Tuuli s vyšetřující rukou v rozkroku, abych moc nespoileroval :-) . V některých momentech člověk opravdu kouká jak se děj rozvíjí dále a s mrazením (už to tu někdo zmínil přede mnou, ale opakuji to proto, že to musím jen potvrdit) čeká co bude dál. Výborný film; kdo má rád, stejně jako já velmi černý a morbidní humor, tak se u něj i zasměje. A jinak opravdu zážitek. Hudba E. Toppinena z Apocalypticy je již jen třešničkou na dortu. ()
Galerie (15)
Photo © Making Movies
Reklama