Mamut

Krize hodnot a překvapivé propojení světů a kultur, nečekané následky, téma odcizení mezi partnery a nalézání pravých hodnot. Kdo se má lépe a kdo hůře? Všichni lidé na světě jsou stejní, prožívají totožná utrpení, mají podobné touhy a nejsou izolovaní. Život lidí z různých kultur na planetě se zdá být odlišný, ale naše životy jsou propojené, v přeneseně sova smyslu i fakticky, ať se nám to líbí či ne. Co je skutečná blízkost, láska a opravdové hodnoty? A co doopravdy nutně potřebujeme k životu? Minimalistický snímek, který hledá i nabízí odpovědi. (04.05.2013)

Mammoth by si tu čtvrtou hvězdu i zasloužil, nebýt však té druhé poloviny filmu. Snímek je totiž zbytečně natahován a námět několika propojených životních příběhů, zde navíc kontrastujících mezi bohatstvím a chudobou spojenou s láskou ke svým dětem, je už také trochu ohraný. Na Mamuta se sice příjemně kouká a někdo se dokonce může několikrát během sledování filmu i vrtět v rytmu elektronické hudby: Ladytron - Destroy Everything You Touch, ale není dostatečně důrazný nebo šokující a neobsahuje dokonce žádné zvraty. Je to jen sociální odraz dnešní konzumní kapitalistické společnosti odvrácených stran naší planety. Na druhou stranu jsem však rád, že není dílem tak depresivním jako byla Lilja 4-ever z roku 2002. Nenáročným divákům se bude jistě líbit, mě však nechal celkem chladným, nezanechal hlubší otisk a tak si vysloužil jen slušné tři hvězdy. (6/10) (24.07.2009)

Povrchní srovnávání s Babelem, které každého napadne kvůli Bernalovi, pohybu mezi exotickými a západními lokacemi a důrazem na děti, zastírá, že jde o snímek radikálně odlišný. Na úrovni výstavby dokonce opačně fungující, místo propojování je postaven na rozpadání. Příběh je zdánlivě mnohem tradičněji vystavěný z hlediska propojení jednotlivých příběhů - žádné nesouvislé děje, které se možná protnou, jenže nenápadnější forma ukrývá silný obsah, téma citové i prostorové vzdálenosti a blízkosti je mnohem obecnější, než aby, jako v Babelu, pouze zkoumalo rozdíly a paralely mezi chudšími a vyspělými zeměmi. To je zde, byť silně akcentováno, sekundární. Postavy důsledně prožívají intimnější či emotivnější vztahy pouze s cizími lidmi a atmosféra snímku osciluje mezi něhou a destrukcí, popem a dekadencí, stejně křehkým způsobem jako doprovodné písně od Ladytron. (24.02.2010)

Celý film jen tak klouzal po povrchu nejen charakterů postav, ale i děje, takže divák se k nim a do filmu jen těžko dostane..občas se nám režisér snaží zahrát na city..ale tentokrát to někde dře, Lukasi! V Tvém podání jsem čekal luxusní vykreslenost jedinečnosti Tvých postav tak, jak to umíš..ale marně. Snad se příště zadaří víc. (20.04.2010)

Velmi povedení snímek, já jsem naprosto spokojený s tím, co jsem viděl. Příběh je rozdělen na 4 části a z toho každý žije svůj život. Zdravotní sestra, chůva a dcera, ajták a příběh dvou filipínských chlapců. Dokázal jsem se vžít do jejich rolí, takže není co řešit, film by si zasloužil mnohem vyšší ohodnocení. (19.04.2012)