Suden vuosi
The Year of the Wolf
Režie:
Olli SaarelaScénář:
Mika RipattiKamera:
Robert NordströmHudba:
Tuomas KantelinenHrají:
Krista Kosonen, Kari Heiskanen, Johanna af Schultén, Kai Vaine, Ville Virtanen, Katariina Kaitue, Kristiina Halttu, Jukka Puotila, Anne-Mari Alaspää (více)Obsahy(1)
Pohledná Sari (Krista Kosonenová), hlavní hrdinka finského dramatu z roku 2007, je talentovaná studentka literatury, jež na svoje okolí působí klidným a vyrovnaným dojmem. Přesto ale její život není snadný a překypuje samotou - ženy ji nesnášejí kvůli její kráse a inteligenci, ze stejného důvodu ji muži obdivují pouze z dálky a především pak sama mladá žena trpí epilepsií a její strach z dalších útoků této zkázonosné choroby vytváří dokonalou bariéru mezi ní a okolním světem. A přesto najde stejně odtrženou duši, která jí učaruje. Sariin přednášející Mikko Groman (Kari Heiskanen) je postarší muž, jehož svět tvoří vlastní myšlenky, společnost mu dělají především slova básníků z devatenáctého století a v moderní době počítačů a mobilních telefonů působí víceméně nepatřičně a archaicky. Ostatně i proto ho jeho nevěrná manželka nakonec vyhodí z bytu. A právě v ten moment dojde k protnutí osudů dvou lidí, které by k sobě nepřiřadil ani ten největší romantik a optimista. Přesto však k sobě zjevně patří. Je ale otázkou, jestli jim toto spojení přinese štěstí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (54)
Velmi citlivě natočený film o lásce, o rozpadu rodiny, o lidských předsudcích a o epilepsii. Mladá studentka trpí touto zákeřnou nemocí, a proto nemůže bydlet sama. Rozhodne se vzít si do tetina bytu spolubydlícího - svého profesora, kterého žena vyhodila z domu a rozvádí se s ním. To zapříčiní spoustu diskuzí lidí z jejich okolí, spoustu kritiky i pomluv. A přitom ti dva spolu zatím vůbec nic, kromě vzájemných sympatií, neměli. Tento film stojí za to vidět, oba hlavní hrdinové hrají skvěle. ()
Severský film jak má být se zvláštním příběhem, neobvyklým ale přesto prostým vypravováním a hlavně s atmosférou, kterou ti seveřani vyrobit umí a doteď nechápu jak se jim to daří. Na romantický bych se nespoléhal, hlavně je to drama, a docela dost dobře vydařené. Sice jsem z příběhu měl ze začátku zvláštní pocit, ale po chvíli mě to chytlo a dokázalo, že Sever mě prostě baví. ()
Příběh o nevšední lásce. Vysokoškolský profesor, který se ze všech sil snaží potlačit své city. Studentka, která po celý svý život nese stigma. Stigma v podobě chronické nemoci. Film o tom, že v životě není všechno přesně takové, jak by se na první pohled mohlo zdát. A také, že není vše tak, jak bychom si přáli. Hlavní zápletka se možná může zdát klišoidní, ale zpracování a atmosféra film činí neotřepaným. Komorní, citlivé a velmi silné drama. ()
Rok vlka se opírá o filmaři téměř nedotčené téma, což dělá film divácky zajímavějším. Ale je škoda, že jenom "opírá", epilepsie totiž v příběhu ustoupila před porozuměním a láskou do pozadí. To mě nesmírně mrzí, protože epileptické záchvaty byly vyobrazeny naprosto precizně a na filmu jsou bezpochyby tím nejzajímavějším. Vztah profesora a studentky, dvou osamělých duší, kterým nikdo jiný nerozumí je obrovské klišé, tady to ale nepůsobí tak kýčovitě. Na jedno shlédnutí, přesto silný zážitek. (Mimochodem, která patnáctiletá holka se obléká jako pětačtyřicítka?.. (viz.profesorova dcera Lotta) ) ()
Podstata filmu se mi zalíbila už od prvních okamžiků. Člověk se svojí osobností nemůže nic dělat a v tomhle případě je epilepsie jako časovaná bomba a vy jen čekáte, až vybuchne, jelikož vám nic jiného prostě nezbývá. Jinak dost zvláštní, neobyčejný snímek s dávkou dramatu a romantikou na bodu mrazu. ()
Reklama