Písně o lásce

líbí se mi, že tenhle film je o velkejch věcech jako láska a smrt (á - a ještě je to muzikál!), ale je prostej podbízivosti a sugestivnosti a falešný líbivosti. je to civilní a syrový a tak samozřejmě opravdový, že v tomhle ohledu má snímek doživotní alibi. rozhodně má tvář, a nepopírám, že ta tvář je taky částečně tvořená z těch pěknejch tváří pěknejch herců a hereček v zatraceně pěknym oblečení potloukajících se po tý báječný Paříži do svejch sakra pěkně vyvedenejch bytů. není to myšlenkově statický, leccos je otevřený a jen naznačený, takže myslim, že to jde sledovat v různejch polohách na kontinuu pasivity-kreativity. ale. to zakončení se mi prostě nějak nelíbilo. (11.11.2012)

Sympatický snímek se skvělými herci a příjemnou hudbou (i když někdy mě ty písničky už otravovaly). Pro mě byl nejlepší Louis Garrel, kvůli kterému jsem se na snímek vůbec v prvé řadě dívala. Ten mě zaujal poprvé v nedávno viděném The Dreamers a mám v plánu vidět většinu jeho filmů, i když pokračuju docela šněčím tempem, vzhledem k tomu, že tohle je teprve druhý film, co jsem s ním zhlédla. Ismael měl velmi zvláštní povahu, no jako všichni v tomto snímku. Některé vztahy mezi postavami jsem moc nechápala a myslím si, že ani nebyly dobře rozebrány např. mezi Ismaelem a sestrou Julie. To na mě působilo velmi divně. Každopádně super konec. (05.06.2013)

Povedený romantický film s pár lehce muzikálovými výstupy... a snahou dokázat že i velkou bolest lze vyléčit láskou, byť dosti neortodoxní. - což zní uberpateticky, ale ve skutečnosti je to vážně docela přijemný film s fajn písněmi, který sice vyloženě nenadchne, ale ani nenudí. 7/10 (Viděno na Festivalu gay a lesbického filmu 2008) (06.11.2008)

Veľmi zvláštny film, vlastne ani neviem, čo si o ňom mám myslieť. Síce je o láske, ale nepríde mi na ňu až tak zameraný, je skôr o osamelosti vo vzťahu aj mimo neho, piesne sú nádherné a majú úžasné texty, ale postavy sú akési nedoriešené charakterovo a ako keby celý film čakali na prebudenie. Napriek tomu dávam 4*, pretože príbeh zanechal dojem... (12.11.2011)

Poněkud atypický milostný trojúhelník sdílející spolu jedno lože (Ismaël, Julie, Alice) sledujeme v tomto příjemně francouzsky podmanivém dramatu a muzikálu v jednom, jejichž děj se po jistém zlomu začne odebírat nečekaným směrem. ~ Do tří dějství (Odchod, Nepřítomnost a Návrat) rozčleněný příběh, jenž je situován do podzimní pochmurné Paříže, mile okořeňuje častá přítomnost poměrně chytlavých songů. I když pravda, herci žádnými zpěváky nejsou. Oceňuji však nenucenost a naprostou přirozenost při přechodech mezi hudebními vložkami a mluveným slovem. ~ Les Chansons d'amour je melancholickým filmem o nevyzpytatelnosti a nestálosti lásky, o hledání lásky v kapkách deště na mokrém chodníku za tónů tesklivých melodií, filmem o bolesti, kterou je možné resetovat a ne se v ní utápět. Nekonvenční konec mě dvakrát nenadchnul, ale tak zase proč ne... ~ ~ Milovala bych tě až do konce v tomto dešti a všem co přijde. / Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho. (07.01.2012)