Líbáš jako Bůh

Poledňáková se s každým dalším filmem překonává a po minulém estrádním výplachu Jak se krotí krokodýli padá na absolutní dno, kde se skví nepoživatelnost Líbáš jako Bůh. A jak praví Tetsuo, je to nevtipná, neromantická a hlavně nevkusná slátanina znásilňující vše od Lásky nebeské přes Oldřicha Kaisera až po písničky Norah Jones a Divokého Billa. Normálně se mi to nestává, ale při sledování Líbáš jako Bůh mi bylo nevolno jako po požití kapustových karbanátků a po celé dvě hodiny jsem se styděl, že jsem občanem státu, který nechá senilní báby točit něco TAKOVÉHO. Líbáš jako Bůh je zlo... a být to v mé moci, nechám všechny kopie naházet na hromadu, polít benzínem a zapálit. Nic jiného si "film", v němž se promenádují babizny z noční show "věštec" a pseudo-celebrity z VKVéček a Ordinace v růžové zahradě, nezaslouží. Žhavý kandidát na nejhorší celuloidový výplach roku a možná i dekády. Smekám, paní režisérko. (12.02.2009)

Banda nesympatických postav neustále někam běží, padá, něco rozbíjí, píše sms, hádá se a usmiřuje, jezdí sanitkou...A tak pořád dokolečka dokola. Líbáš jako Bůh není tak katastrofální, jako předešlý film paní režisérky, ale do zábavnosti a hlavně uvěřitelnosti třeba Stoličky jí chybí hodně. Pokud je vám padesát, máte vagínu a rozum patnáctileté puberťačky, vzhůru do kina. Pro nás ostatní v tom filmu bohužel nic není. (19.04.2009)

Jediné co mi příjde opravdu k smíchu je ten fakt, že tohle bylo zvoleno komedií roku. To je asi jako by v Americe zvolili nejlepším filmem za rok 2005 "skvělý" opus Varan vs. Kobra. To jen tak na úvod. Často tady mnoho recenzentů hýří ve svých recenzích k všelijakým komediím větami typu "Ani jednou jsem se neusmál" apod. Význam této větě ale dal skutečný smysl až snímek Líbáš jako Bůh. Film o jedné hlášce, s trapnou Lucií Bílou v titulcích, s nudným a všedním dějem, ve kterém hrají hlavní roli mobilní telefony (celé to působí jako takové Vodafone vánoce). SMSky lítají vzduchem až z toho bolí za krkem, konec filmu vypadá v nenávratnu a celé to vlastně nedopadne nijak. Takže diváci odcházejí z kina ukojeni a já ten film upřímně nesnáším, ale rozhodně ce cítím jako vítěz, že jsem to dokázal nějak dokoukat. PS: Dost se divím "Bambulce" Kaiserovi a "Tesákovi" Holubové, že se dokázali něčemu podobnému propůjčit. Český vtip je když se Kaiser, který drží v ruce šálek s čajem, podívá na hodinky a ono se mu to vylije. PS2017: druhá projekce dopadla už lépe, přecejen stárnu a mírně infantilním. 40% (18.12.2009)

Tak se pěkně uklidníme. Líbáš jako Bůh je sice průměrná komedie, která má tak dva, možná tři slušné vtipy, ale to není důvod tomu okamžitě dát odpad. Teda alespoň pro mě ne. A mám proto pár argumentů: 1: Film mě ani neurazil, ani jsem se necítil trapně, že se na něj koukám. 2: Magálová, Holubová a Bartoška tento film zachránili, nebýt jich tak tu dám mnohem menší hodnocení. Už kvůli těmto třem nemůžu pod tři hvězdy. 3: Hláška "Tak na to ti sere bílej tesák!" má vážně něco do sebe. Takže shrnuto podtrženo je to sice jen průměrná (místy i moc podprůměrná) komedie, ale myslím, že speciálně česká kinematografie má na svém kontě (bohužel) mnohem horší kousky, než Bůh. A že se vám moje argumenty zdají slabé? Tak na to vám sere bílej tesák! :-) (14.11.2009)

Na komentáři mém a kolegy Tosima je krásně vidět, že co člověk, to názor. Musím poznamenat, že ve vztahu k "nové" české kinematografii jsem spíše kritikem, než příznivcem. Proč tu ale tolik lidí čpí síru a rozhazuje odpadky, je docela s podivem. Líbáš jako bůh je velmi solidní komedie, která více než na nápadu staví na dialogu a kvalitních hereckých výkonech (z obsazených bych jen škrtnul celou postavu Bohunky - Evy Holubové). Přemýšlím, kde už jsem to viděl Mildu Šteindlera takhle zběsile řídit. Pak ještě role Arnošta (Lustiga) je trochu záhadou, proč se velký spisovatel k tomuhle pofidérnímu a slabomyslnému "cameu" propůjčil? Chtěl si zahrát ve filmu režisérky veselohry století? Možná. Své příznivce jistě potěší i výstupy pánů Bartošky a Kaisera. (06.10.2009)