Líbáš jako Bůh

Děti se straší polednicí....diváci Poledňákovou. Tenhle zločin proti příčetnému publiku je kombinací mnoha skutkových podstat v rámci úderných hesel "Nebát se a nAkrást", "Zatloukat, zatloukat, zatloukat" a "Nokia, connecting people. " Vznikla specificky česká spatlanina, do které MP přihodila zahraniční suroviny v podobě hudby z Love Actually (ubohá Norah Jones), motivů a neobratných vykrádaček z Lepší pozdě nežli později, výkvět českých celibřitek a svému husákovským reálným socialismem odkojenému publiku dopřála simultánní orgasmus pokaždé, když některé z postav přišla smska. Trpícímu divákovi budiž útěchou, že jeho martyrium se nestupňuje, ale pouze opakuje, což vede k několikanásobnému zacyklení děje, kdy se tatáž kolize a tatáž krize opakuje, takže si i velmi retardovaný divák přijde na své. Zásadním tématem je tu opět, jak jinak, nevěra, která kvete v každém věku. Jediný pokrok oproti předchozím tematizacím nevěry coby českého národního sportu je tu aspekt technologických vymožeností a pokroku s nimi spojených. Poučením zřejmě je, že nevěra za pomocí internetu a mobilu je sice ohromně "free, cool, in", nicméně důkazní materiál a googlizace potenciální sokyně je směšně jednoduchá, tudíž je lépe a pohodlněji provozovat systém grupáčový. Líbáš jako Bůh je totiž zvláštním bačkorovitým způsobem cynické, zkažené a podivně zkorumpované. Jakýsi ostrůvek pozitivní deviace představuje minimálně herecky Jiří Bartoška, který ze svého mimoprostoru s nadhledem glosuje oceán imbecility kolem. Glosátorskou pozici lázeňského šviháka oslabuje fakt, že žádná postava a žádná linie nedává smysl, a chaos se ve smrtící stopáži komentuje těžko. Velká rána na závěr: jsou filmy, které jsou tak špatné, až z nich hýkáte smíchy. Tenhle k nim nepatří. 1/10. P.S. Na rozdíl od Tetsua chápu normalizaci se všemi příznaky jako období cca 1969-75, podle mě film nese dědictví spíš husákovského socialismu života v tzv. šedé zóně, kdy se údajně nedalo než zanášet u sousedů a chalupařit na vlastním... (18.02.2009)

po umělecké stránce je to opravdu bída, otravná komerce je víc než doočíbijící a některé vynucené (pravda leckdy docela dobré) hlášky působí místy dost křečovitě... proč tedy 3,5 hvězdy? prostě jsem se v tom kině NEDOKÁZAL NESMÁT! nutno tedy vyzdvihnout pramalá očekávání, lístek zdarma a medovinovou podporu nálady... vidět to doma, zřejmě bych hodnotil níže, vidět to za dvacet let, zřejmě výše. takže to zatím nechám na 70%. (13.03.2009)

Rozvádějící se učitelka francouzštiny se jako malá holka zamiluje do postaršího světáka, ze kterého se posléze vyklube zadaný podpantoflák. Inu, námět celkem neoriginální, ale na české poměry vcelku slušný pokus. Bohužel herci v hlavních rolích pamatují, když Mrtvé moře bylo ještě lazar, a tak není pochyb o tom, že tento film je určen převážně postaršímu publiku, anžto mladistvé při pohledu na dovádějící důchodce určitě přejde smích, chuť k jídlu a záměr dožít se vysokého věku. Vousatými hláškami prošpikovaný scénář nepatří k nejzdařilejším a nevím, zda to neměla Poledňáková zabalit po legendárních filmech s Tomášem Holým. Na druhou stranu si tu nikdo nestěžuje na komunisty a druhou světovou, protože v produkování filmů na toto téma je Česko určitě špička. Někdy si tak říkám, jestli ještě vůbec dokážeme natočit normální a zábavný film, který by si zasloužil 5* bez jakýchkoli pochyb. Tohle je jen slabý průměr, ale přivřel jsem oko za snahu a udělil 3 hvězdy. 50% (20.10.2013)

Ano, mě se to docela líbilo. Což mohlo být způsobeno asi především tím, že jsem to viděl v televizi zadarmo (nebo tedy spíše za měsíční poplatek, který platím kabelovce za HBO) a tak jsem se v klidu domova mohl docela příjemně pobavit a odreagovat u komedie, která v loňském roce lámala v kinech rekordy a u které jsem neměl nějakou zvláštní potřebu se na ní hnát do kina nebo si jí kupovat na DVD. A právě z toho minimálního očekávání nakonec vzniklo to, že se mi film docela líbil, dokázal i pobavit a v jistých ohledech i překvapit. Ovšem jeden fakt nemíním přejít, a to sice hodně dlouhou stopáž, díky které mám pocit, že je film neuvěřitelně natahovaný a kdy docházelo k situacím, že jsem se tam třeba i 10 minut v kuse ničemu nezasmál, což mi přišlo jako velice hrubý nedostatek. Některé scény to zkrátka chtělo vystřihnout, protože z počátečního nadšení, kdy jsem se smál hodně často, se stal bohužel vlekoucí se příběh, který nudil, což u komedie prostě nemohu nijak jednoduše přejít. A přitom během závěrečných titulků tam běžela geniální scénka s Lucií Bílou, kterou stálo za to vidět a u které jsem se hodně tlemil. Co se týče herců, tak někteří hodně potěšili, jako Roman Vojtek, Jan Dolanský, Marta Issová či paní Jaroslava Adamová, takže po herecké stránce to nemohu hodnotit vůbec špatně. Každopádně tedy nebýt toho, že jsem se chvílemi u tohoto filmu opravdu hodně nudil, tak to mohlo být nadprůměrné hodnocení, takhle film hodnotím jen jako průměrný a uděluji tři hvězdy. (16.06.2010)

Nemá cenu rozplývat se nad tím, že si Poledňáková pořídila dobré mladé filmové řemeslníky a že její poslední snímek nevypadá úplně jako český televizní seriál, ale už skoro západní televizní seriál. Základem jejích filmů byl, je a zůstává absolutní nevkus, trapnost a amorálnost, které se vydávají za humor a pozitivní pohled na svět. _______________ Líbáš jako Bůh se tváří jako romantická komedie pro starší zkušenější lidi, ale není v ní nic romantického (jakékoli náznaky se tu zavile sabotují), nic komického, nic dospělého, nebo snad pravdivého. Je to vylhaná slátanina a úplně umělá fikce, která jen předstírá, že má něco společného se životem. Právě v této snaze manipulativně nás přesvědčit, že film vypovídá cosi o každodennosti, spatřuju cosi obzvlášť arogantního a nesoudného ze strany autorky, která zřejme od normalizace žije v alternativním vesmíru. __________________Postavy se do jedné chovají jako zlí a sobečtí idioti, kteří navíc nejsou schopni na chvíli udržet rovnováhu, takže pořád "komicky" padají. Tvrdit o nich, že zastupují pestrost lidských typů a že v jejich soužití se ukazuje tolerance, je zvrácené. Děj nedrží pohromadě žádnou vnitřní logikou (ani nevím, kolikrát jsem si řekl WTF), jen se tu za sebe zoufale lepí scénky. ____________ Jistěže tu od předchozího paskvilu Jak se krotí krododýli víceméně zmizela "estrádní čísla" a ubylo nechutného "vizuálního šišlání" na děti (kýčovité detaily rozesmátých tvářiček), ale kvůli tomu není Líbáš jako Bůh lepší film, jen je o trochu snesitelnější. Je to rozdíl asi jako mezi bércovým vředem a pásovým oparem. Ani jednoho nám není zapotřebí. (12.02.2009)