Skřivánčí dvůr

Nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který zpracovává téma, o němž se v našich končinách až tak neví. Myslím, že si s tímto ne zrovna líbivým tématem tvůrci poradili nad míru dobře, aniž spadli do nějakého patosu. Kéž by Turci našli politickou odvahu a jednou se místo zatvrzelého popírání zodpovědnosti a viny Arménům za genocidu aspoň omluvili. (20.11.2011)

Lákadlo, se značkou Paz Vega na mě zafungovalo dokonale, ale co na mě rozhodně nezapůsobilo vůbec byly příšerné dialogy a celková hrozně nudná, místy rádoby umělecká televizní lacinost. Myslím, že podobné téma si zaslouží mnohem lepší, výpravnější zpracování a ne, aby si divák místy připadal, že sleduje lacinou jihoamerickou telenovelu. Ale tělo Paz Vegy (které naštěstí odhalila), jak všichni víme, je opravdu dokonalé:). 50% (28.06.2010)

Nechápu zdejší příliš nízké hodnocení, myslím si, že film se povedl. Nebyl sice režírován nápaditě, ale přesto poctivě, komornější zpracování se k snímku hodilo, neboť nejde o zobrazení arménské genocidy ve stylu Schindlerova seznamu, ale v podstatě o rodinný příběh. Svým upůsobem bych ho srovnal se Zwickovým Odporem, který byl též nejsilnější v komorních scénách. Jediná výtka směřuje ke scénáři, např. milostný příběh zabírající první čtvrtinu filmu byl naprosto zbytečný. Postavy však byly zdařilé, přesné pro příběh, kde i ne zcela dobří lidé byli schopnbi velkých činů a ti nejlaskavější se mohli stát katy. Výstižně ukazuje, jak růst nacionalismuv 19. století mohl vést až k rozhodnutí o nutnosti vyhladit celou národnostní menšinu, scény z masakru na Skřivánčím dvoře i z "pochodu smrti" jsou působivé. Z herců je třeba vyzdvihnout Paz Vegovou, která s bravurou celý film utáhla. Z dalších Tchékyho Karya v roli charismatického otce rodiny Arama, Mohammeda Bakriho v roli žebráka, který se pokoušel odčinit zlo, které něchtěně spoluzpůsobil, Arsinée Khanjian jako rozhodnou a inteligentní Aramova manželku a v pasti chyceného tureckého vojáka v podání Mortize Bleibtreu. Zpočátku mi jako Turek nesedl André Dusollier, ale nakonec odvedl svůj standardní kvalitní výkon a rozporuplnou postavu skvěle polidštil. (08.06.2011)

Mám ráda bratry Taviani a jejich pohled na svět. Do tohoto filmu bylo věru těžké vnést více poezie, protože téma a jednotlivé epizody jsou drastické skrz naskrz. Člověk má pocit, že v té době vůbec neexistovala láska, všechny pokusy o ni, vypadají vlastně jako touha zachránit si holý život. Největší projev lásky a oddanosti je nakonec stětí hlavy milované ženě. Film je i o tom, jak se lidé mění, když jim zavelí zdatný ideolog a vůdce. Jak těžké je uniknout z davu zfanatizovaných vlastenců. I o tom, jak zrada blízkých může v člověku probudit svědomí a statečnost, jakou by nikdy nečekal. Nejvíce se mi líbila právě rozporuplná postava žebráka Nazima (Mohammed Bakri), škoda, že nebyla propracovaná ještě trochu více, protože právě v něm tu poezii vidím. Pak by to bylo za plný počet. Po shlédnutí filmu znovu, zvyšuji hodnocení na maximum. Na úžasnou roli a její ztvárnění Moritzem Bleibtreuem jsem původně zapomněla. (08.06.2011)

Příběh s obrovsky silným potenciálem, který zůstal bohužel trestuhodně nevyužit. Myslím, že kdyby to vzal do ruky takový Spielberg nebo jiný věhlasný režisér, mohlo z toho být pětihvězdičkové oscarové drama ve stylu "Schindlerova seznamu", bohužel se z toho však vyklubalo melodrama z prvky telenovely. I když musím uznat, že některé záběry (především ze skřivánčího dvora) byly děsivé a explicitní, rozhodně to ve mě nevzbudilo takové emoce, jaké by si tato první doložená historická genocida národa zasloužila. Ano GENOCIDA. Jako většina civilizovaného světa by si to Turecko mělo uvědomit a přijmout tento nepopiratelný fakt a ne vymýšlet trapné a nedůstojné výmluvy o zmatcích. Jenže toho se asi od toho islamistickýho prasete a diktátora Erdogana nikdy nedočkáme. Poslední léta to bohužel spíše vypadá, že tamní vládci by něco podobného rádi zopakovali na Kurdech. To samozřejmě berte s rezervou, přeci jen žijeme v 21. století, ale nebát se důsledků, bůhví, čeho by některé režimy byly schopné. Je opravdu smutné, že tomuto holocaustu se ve světě téměř nevěnuje pozornost (možná až teď poslední 2-3 roky) a je vidět, že ekonomické či geopolitické zájmy jsou pořád hlavní priorita. P.S. Chtělo by to také film o operaci "Nemesis", aby jsme si mohli zafandit. (23.06.2017)