Bronson
Bronson
Režie:
Nicolas Winding RefnKamera:
Larry SmithHudba:
Johnny JewelHrají:
Tom Hardy, Kelly Adams, Amanda Burton, Mark Devenport, Matt King, Joe Tucker, Juliet Oldfield, Gordon Brown, Jonny Phillips, Simon Broadhurst, James Lance (více)Obsahy(1)
Nepřejte si skončit s ním za mřížemi. Stylizovaný životopis notorického násilníka a nejslavnějšího britského vězně. Píše se rok 1974 a devatenáctiletý mladík, rváč a nepřizpůsobivý živel Michael Peterson vykrade poštu. Je okamžitě zatčen a odsouzen k sedmi letům žaláře. Jiní by to považovali za trest, ne tak Michael. Vždy chtěl být totiž slavný, jelikož však nic neuměl, uvědomil si, že právě až za mřížemi se může stát hvězdou. Jednoduše tím, že bude pokračovat v tom, co dělal na svobodě. A tak přijal jméno Charles Bronson a začal mlátit každého, kdo se mu dostal pod ruku. Nakonec si odseděl 34 let, z toho 30 let na samotce (tato čísla platila v době vzniku filmu). O datu jeho možného propuštění nebylo dosud rozhodnuto.
Dánský režisér Nicolas Winding Refn se proslavil trilogií Pusher (první díl u nás vyšel na DVD pod názvem Dealer), snímanou autenticky působící ruční kamerou, tady máme naopak ode všeho odstup. Refn od počátku sází na to, že nemůžeme proniknout do Bronsonova nitra a že tento reálně žijící člověk s nálepkou nejnebezpečnějšího vězně Velké Británie má jen image, ale nikoli vnitřní identitu. Při stylizaci Bronsona si vybírá jako určující jeho vzhled kníratého cirkusového siláka a vyprávění posouvá do polohy klauniády a divadla. Snímek Bronsona ukazuje jako šílence nejen coby aktéra v minulosti, ale i jako vyšinutého vypravěče, jenž se obrací přímo k imaginárnímu kabaretnímu i reálnému publiku v kinosále. Součásti výsostné stylizace vizuálně brilantního snímku je také bohatý hudební doprovod, který sahá od Wagnera, Verdiho nebo Pucciniho po rytmicky nadupané skladby současných skupin Glass Candy, Pet Shop Boys či New Order. Ostatně díky působivému spojení klasické hudby s násilnými scénami bývá film často srovnáván s Mechanickým pomerančem (1971) Stanleyho Kubricka. A nakonec je zde patrně životní herecký výkon Toma Hardyho v titulní roli, který dokázal během unikátně krátké doby nabrat téměř dvacet kilo svalové hmoty, oholil si hlavu a se svou rolí absolutně splynul. V jeho podání je Bronson postava, která vás bude zajímat.
(Česká televize)
Videa (3)
Recenze (496)
Jak tenhle film hodnotit, kde vzít nějaká kvalitní měřítka. Jsem pouhý konzument s (prozatím) fungujícím mozkem a vlastním názorem. Jelikož je to životopisný film a já jsem ho dokoukal, tak to z mého pohledu není propadák. One man show Toma Hardyho bohužel není dokonalá. Věřím, že dnes by se toho zhostil trochu jinak a určitě lépe. Přesto byl místy opravdu extrémně přesvědčivý. A tak by to mělo býti. Když bych měl srovnávat s nějakými životopisnými filmy, patřil by tento snímek do lepší poloviny, i když nedosahuje špičky. Za mě 60-75% ()
Skutečně pozoruhodný film, jehož podoba se zcela podřizuje titulní postavě. Oproti Refnově trilogii povídek z kodaňského podsvětí sice zůstává fascinace kriminálníky a buřiči z okraje společnosti, ale rádoby realistickou, spíše pozorovatelskou metodu střídá absolutní stylizace. Rozporuplný Bronsonův charakter, v němž se misí jakási šílená a perverzní forma umění s násilností a primitivismem, se nám představuje jednak skrze samotného Hardyho jakožto excentrického vypravěče (napůl šašek, napůl macho), ale také skrze výstřední kompozice scén podbarvené převážně vážnou hudbou, která svojí neadekvátností posiluje komediální a ironický rozměr filmu. Přímo delikátní je, že ačkoli Bronson vlastně řídí celý film a naplňuje se mu tak jeho touha "být slavný", téhle snaze se Refn zároveň tak trochu vysmívá, když svého vězně v roli baviče a vypravěče doslova staví na jeviště před publikum, které, jak se zdá, Bronsona obdivuje neupřímně, je spíš nastrčené a reagující jaksi "povinně". Vypadá to, že ti lidi tam přišli pod pohrůžkou, že jim jinak bude zmasakrován ksicht. Koneckonců, jako rukojmí se při sledování můžeme cítit i my sami, diváci. ()
Podobnost tématu s Mechanickým pomerančem. Že jsem se zbláznila? O nikolivěk! Jde tu o NÁSILÍ, odehrává se to v ANGLII, je to za doprovodu vážné hudby, objevuje se tu BEZRADNOST jak si s násilníkem poradit, aleternativní metody (sedativa či speciálně vyvinutý prostředek na vyhubení násilí), oboje se jeví jako NEÚČINNÉ, oba jsou JEDINÁČCI, mají slušné RODIČE, kteří samozřejmě za nic nemohou, oba skončí vve VĚZENÍ a na obou je v rámci vymícení náslilí pácháno NÁSILÍ. Filmy pojednávají o násilí pro mne představují vždy problém. Nastíní, jak násilí vzniká, ale mnohem více ukazují to, jak je společnost proti násilí bezmocná a nedokáže ho eliminovat. I když hodnotím poměrně nízko, noc to nemění na skutečnosti, že Tom Hardy byl neskutečný, přijal velkou výzvu a popral se s ní obdivuhodně. ()
Jedno slovo: nuda. Oceňuji uměleckou stránku filmu, stejně tak jako ohromnou spoustu skrytých podtextů a nápadů, kterými devadesátiminutový snímek oplývá. Bronson je takovým tím filmem, na který by se bez problémů mohla podívat celá rodina, a nikdo pak neodejde z promítání zklamaný. Několik zmatených a nečitelných výrazů se najde - o tom žádná - ale řemeslná stránka a celkové vyznění je na jedničku. On je to totiž spíše takový věrně zachycený dokument, nežli film: tak dobrým hercem Hardy je. A tak i když nad nadšením převládá zmatení, stejně je hodnocení mírně nadprůměrné... ()
Tenhle portrét dokonale vymydleného mozku se stěží dá brát skrz tradiční filmová měřítka. Na jedné straně geniální Tom Hardy, který plně definuje pojem ‚one-man show‘, na straně druhé otravný režisérův styl pseudo-intelektuálního vyprávění. Abych to hodnotil, musel bych to vidět znovu, ale to nechci. Sic se mi to líbilo a bavilo mě to, někde v koutku mě to strašně sralo. Musím si to nechat rozležet v hlavě. Každopádně nic rozporuplnějšího jsem neviděl od Kellyho Southland Tales (i když se ten příměr bude mnohým zdát notně mimo). Edit: Tak nakonec průměr. Vzhledem k výše vypsanému solidní kompromis. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (15)
- Jason Statham měl ztvárnit hlavní roli, ale po neshodách se studiem nakonec odstoupil. (Karlos80)
- Režisér Nicolas Winding Refn sa drží svojich obľúbených interpretov. Piesne od Portlandskej elektronickej skupiny Chromatics zazneli aj v jeho neskoršom filme Drive (2011). Od druhej Portlandskej skupiny Glass Candy dokonca totožná pieseň "Digital Versicolor". (Lucjen)
- Pravému Charlesu Bronsonovi nebylo dovoleno se na film podívat, ale říkal, že se líbil jeho matce, což mu prý stačí. Jeho matka byla filmem přímo nadšena. (akisha)
Související novinky
Ryan Gosling dupne na plyn
Jeden z nejslibnějších hollywoodských mladíků, který třeba v Anthonyho Hopkinse, by už potřeboval tučný komerční hit. Možná se jím stane noirová akční kriminálka Drive, ve které Gosling nahradil… (více)
Reklama