Poločas rozpadu Timofeje Berezina

Dva příběhy, u nichž bych kvůli jejich odlišnosti nečekal, že se brzy spojí. Z toho příběh Timofeje se mi díky zajímavějšímu dění a výkonu Paddyho Considineho líbil více. Příběh gangsterů byl až příliš hloupý, přesněji řečeno oni se chovali hloupě a já nevěděl, jestli to má být drama, nebo hodně černá komedie a pokus o styl Guye Ritchieho? Když se příběhy spojí, film pokračuje ve vyjetých kolejích Timofej je na tom hůře a hůře, gangsteři se chovají hloupě. Je tu prostě mnoho otázek, na které si nemohu dát kladné odpovědi. Jako třeba: Opravdu je tak "snadné" ukrást plutonium a nabízet ho? Opravdu se gangsteři a vůbec celá společnost v Rusku chovají takhle? Spíše to tak vidí pouze tvůrci. I když je děj vcelku silný, dobře zahraný z výše uvedených důvodů nemůžu hodnotit jinak, než lehkým nadprůměrem. 60% (18.10.2015)

,,PU-239 JE ČLOVĚKEM VYROBENÝ IZOTOP, PŘEMĚNĚNÝ Z URANU-238 V ŘETĚZOVÉ REAKCI....“ /// Děti pojďte se podívat! Jaderná elektrárna houká na poplach….no vono nakonec není tak zle, jen taťka má trochu prekérku. ,,JAK SE CÍTÍŠ? BUDEŠ V POŘÁDKU.“ (už jsem myslel, že mu to nikdo neřekne!) Velký Rusko. Drž držku a chcípni. Jenže Timo má svůj plán (vyhnout se smrti – neblbni, byls někdy v Černobylu?), a tak se na plac dostávaj (zřejmě aby bylo veselo) tři parodie na gangstery (vole, to je vobraz Moskvy těch porevolučních dní!). Zatím co Timo vypadá hůř a hůř, systém (ruskýho) volnýho trhu není schopnej pojmout Pu-239. Fandím mu (v nelegálním obchodu? Víš co by chcíplo nevinnejch spoluobčanů? Seš divnej…), ale serou mě ty karikatury, vydávající se za mafii. Přemejšlím, jestli příběh o chlápkovi prodávající plutonium (v Rusku) nemá bejt černá komedie. Není? Neříkejte…groteska střídá drámo, drámo zase grotesku a fakt netuším, co z toho má film táhnout. Takže: nikdy nic neprodávej dementům. Páč umřeš chudej. Inu což. Konec dobrý, všechno dobré. Ale já fakt čekal něco kapku jinýho. Spíš to drámo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu Pu-239 and Other Russian Fantasies (1999), kterou napsal Ken Kalfus číst nebudu. 2.) Při kontrolním testu se mi zbláznil dozimetr. 3.) Thx za titule ,,Batista“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (09.09.2012)

Co bolí víc? Být zavřený ve sklenici, nebo propíchnutý špendlíkem? Stejně jako Timofej si myslím, že to nejsou špendlíky. A stejně jako ten motýl ve sklenici, i Timofej je mrtvý dřív, než jeho srdce přestane bít. Beznadějnost jeho situace činí celý film neskutečně depresivním, zatímco jeho úvahy, pronášené vyrovnaným hlasem, nám ukazují ani ne tak světýlko na konci tunelu, jako spíš pocit, že na tom konci to nemusí být tak špatné. Paddy Considine je excelentní, Oscar Isaac taktéž. Celé je to jako temná ukolébavka a celé se mi to moc líbilo. (06.05.2010)

Některé věci se mohou stát jen v zemi neomezených možností a podivných skutečností, a tou Rusko s baťuškou Borisem Jelcinem na stěně bylo. Některé náhody a nehody, jako by napsal sám život. Třeba co všechno se dá dělat s PU-239, když nevíte o co se jedna. Abych moc neprozrazoval, jedna se o tu věc se srolovanými bankovkami. (31.10.2010)

Ač nenatočeno Rusy, přesto na mě tento film z ruského prostředí udělal dojem. Výkon Paddyho Considineho - hlavně jeho skvěle napsané vnitřní monology - jsou něco, kvůli čemu film stojí za to vidět. Tyto bravurní vnitřní perly nádherně kontrastovaly s jednoduchostí vymahačů výpalného, jejichž osudy se s osudem hlavního hrdiny protnou až ad absurdum. A plutonium-239 vdechnuté nosní dírkou jako špatně řezaný kokian, to už je třešínka na dortu lidské blbosti... (05.02.2012)