Květ pouště

"Kmenové války, stejně jako praktikování obřízky, jsou vyvolávány sobectvím a agresivitou mužů. Nerada to říkám, ale je to pravda. Obě tyhle věci vycházejí z jejich posedlosti teritoriem - vlastnictvím - a ženy spadají do téhle kategorie kulturními tradicemi i podle zákona. Možná že kdybychom mužům uřízly varlata, moje země by se stala rájem. Uklidnili by se a byli by senzitivnější. Bez toho neustálého kypění testosteronu by nebyly války, zabíjení, loupeže, znásilňování. A kdybychom jim uřízly penisy a nechaly je - buď ať vykrvácejí nebo přežijí - možná že by si poprvé uvědomili, co dělají svým ženám." - Waris Dirie (07.02.2011)

Predstavte si, že pozeráte film, v ktorom dostane chlapík kopačku do gulí . Mňa zamrazí automaticky po celom chrbte a spontánne sa chytím v rozkroku. Po vzhliadnutí tohto snímku, v ktorom sa jedná o odstránenie komplet ženských genitálii, ma išlo doslova poraziť ! ( Somálčania jebnutí! Hned' by som im ruky poodtínal, magorom!!) Odhliadnúc od tohto, je to bezpochyby nádherný príbeh jednoho vzostupu, plný impozantných záberov a namakanej muziky! Ja som vymäkkol... (26.05.2010)

"Máš štěstí. Nemáš nejmenší ponětí, jak jsi krásná." Modelky, když nemluví, tak mi v podstatě nevadí. Waris Dirie samozřejmě neznám, takže jsem tento snímek bral jako celkem drsný příběh malé Somálky, která jednoho dne nastartovala v poušti své bosé nožky, dofrčela až do Anglie, začala se promenádovat na mole a následně světu sdělila svůj nesouhlas s ženskou obřízkou. Tomu moc nerozumím, ale jsem si jist tím, že jestli všichni Somálci, Eritrjeci, Alžířani, Maročani, Afganistánci, Pakistánci a další mořeplavci dorazí do Evropy, tak to bude problém. Proti jedné pracující Somálce samozřejmě nic nemám, ale nijak zvlášť mě to nebavilo. (15.04.2016)

Přiznám se, že být tenhle film o tom, jak se chudé dívce z černého kontinentu splní sen na přehlídkových molech, dávám nemilosrdně odpad. Zastávám názor, že modní průmysl je neužitečná zrůdnost. Nechápu, kde bere afektovaný buzerant právo pohlásit 48 kilovou dívku, že má tlustý zadek. Ta pak ořízne půlku ze sojové kostky, jediného denního přídělu, "dokrmí" se vatou a s váhou koncentráčníka představuje zblblým snobům povětšinou nenositelné, předražené a absurdní hadry. Filmy o modelkách jsou blboučké a naivní. Nezazlívám mladým holkám, že je nějaká ta romantická komedie s hadrama a směšným dupkáním po molech může bavit, já už jsem ale v letech, kdy ve filmech hledám trochu víc, než jen krásný xicht a pěkný šaty. Květ pouště naštěstí nepředstírá, že by se Waris splnil sen tím, že se stala topmodelkou. Měla to tak nějak v paži, pouze uchopila příležitost vydělat si peníze a následně využít své známosti ve prospěch osvěty a boje proti ženské obřízce. Za to jedna hvězda. Dvě hvězdy uděluji z osobních sympatií za to, že malé děcko zcela bez pomoci, jídla a vody ušlo pořádný flák skrz poušť až do Mogadishu, násilníka na stopu umlátilo kamenem a pak se protloukla, tak jak jí velel její nezničený sebezáchovný instinkt i s tou nepodařenou obřízkou až do Londýna. Přežila. Bez ohledu na to, jak moc je pro naši západní civilizaci nepochopitelný akt ženské obřízky, přiznejme si, že naše rozmazlené děti by život v kočovném kmeni zvládly jen těžko. Chybí jim ta schopnost přijímat život takový jaký je. Nenaučili jsme je to. Utlumili jsme v nich všechny přirozené pudy. Naše pětileté děcko nedokáže celý den v poušti úplně samo obstarat stádo koz. Považujeme se za vyspělou civilizaci, hodnotíme a odsuzujeme třetí svět jako primitivní. Menstruační bolesti řešíme ibuprofenem a s každým bebíčkem letíme k lékaři. Somálská dívka sama bez pomoci přežila se špatně obřezanou pipinou, takže denně trpěla nesmírnou bolestí. A neremcala. Pak tedy smekám a film, který mě jinak místy nudil, nebo mi přišel až příliš sentimentální, hodnotím za lepší tři. (04.11.2013)

Není až tak důležité, kde jsem se dočetl, že životopisný film patří mezi schematické žánry. Ten pán měl nejspíš zatracenou pravdu. Události máme dané, tak je jen vhodně seřadit a podmalovat. Tohle první nahé focení uděláme jako okamžik nejvyššího štěstí - uklidňující, povznášející hudba, hodně světla, samý úsměv. Scéna obřízky bude svinstvo (netvrdím, že obřízka je fajn), ať to všichni pochopí - hlavně plno dětského pláče, který všichni ignorují. Scény konfrontace s novým prostředím - frenetická hudba, davy nevšímavých lidí. Tu scénu, kde se Waris naučí říkat: "Today is your lucky day," dáme až dlouho potom, co ji nevhodně použije, takže to bude nejdříve roztomile vtipné a potom sladkobolně dojemné. Pojetí postav je (zřejmě) podřízené pohledu Waris, což je v jistém ohledu oprávněný krok, ovšem v případě několika postav je tento pohled (a troufám si tvrdit, že v nesouladu se skutečným pohledem Waris, leč je to jen odhad) příliš jednoduchý. Nuž - to hlavní se tam dostalo. O životě Waris jsme se dozvěděli, že je ženská obřízka hnus jsme se dozvěděli, že jsme lhostejní zápaďáci zdegenerovaní přepychem jsme se taky dozvěděli. Slaboulinké ***. (05.11.2010)