Mé jméno je Nikdo

Dva modroocí fešáci v jednom filmovém příběhu a k tomu hudební doprovod mého milovaného Ennia Morriconeho, co víc bych si měla přát? Snad vůbec nic. Škoda, že se film vydává všemi směry najednou. Od Terence Hilla jsem očekávala jednu legrácku za druhou a od Henryho Fondy, že bude až dramaticky vážný. To se dá těžko skloubit dohromady. Atmosféra byla moc hezká. Dostala jsem chuť na dobrou whisky. (22.06.2020)

Překvapivě vynikající western, výborný scénář, kamera i režie. Režíroval hlavně Valerii, ale je poznat že mistr Leone režíroval části filmu a napsal námět. Trochu jsem se obával spojení komediálního Hillova herectví ve spojení s klasickým Henry Fondou, fungovalo to však dobře. I vedlejší role byly obsazeny výraznými týpky. Spousta promakaných scén - bezpečné holení u nepravého holiče, prostřelování klobouků, soutěž ve střelbě na hozené sklenice v saloonu kombinovaná s Hillovou fackovací exhibicí, rozhovor hrdinů u kulečníku, scéna pískání na záchodku s mašinfírou, závěrečná přestřelka pod dozorem fotografa... K tomu pohřbený Sam Peckinpah a odstřelování jeho Divoké bandy, vše s Morriconeho nádhernou hudbou evokující bez foukačky jeho předchozí Harmoniku i Wagnera. Trailer: http://www.trailerfan.com/movie/il_mio_nome_e_nessuno/trailer (16.01.2010)

Škoda přepálené stopáže už tak typické pro Leoneho. Tenhle špageťák (rozuměj špagety western) je dobře koukatelný a to obzvlášť díky perfektní ústřední dvojce (Fonda by však měl hrát už jen záporáky), skvělým pistole soubojům a nejvíc, kvůli tak obyčejně geniálnímu hudebnímu rukopisu Morriconeho.... (06.08.2013)

Takto s odstupom času už skôr z úcty k dvojici ústredných protagonistov vyššie hodnotenie, inak by to bolo asi za 2*. Na druhej strane pred povedzme 15 rokmi by som zrejme filmu dal minimálne 4, ak nie aj plný počet hviezd. Skrátka človeku sa aj filmové chúťky časom menia.V každom prípade už tradične skvelá hudba v už legendárnom spaghetti westerne. (22.06.2020)

Western, který se sice hezky sleduje, ale po jeho skončení máte pocit, že byste jeho ignorováním o nic podstatného nepřišli. Terence Hill ze sebe po většinu času dělá šaška a Henry Fonda je poněkud vyčpělejší, než by si jeho role žádala. Vliv Leoneho je zde patrný v každém druhém záběru, jakémukoli jeho filmu se to ale rovnat nemůže, nicméně Morriconeho hudba je jako vždy parádní a leckdy připomene Tenkrát na Západě (jeden motiv se hodně podobá skladbě A Man With A Harmonica). A předělávka Jízdy Valkýr je vysloveně lahůdková. P.S. Ty odkazy na Peckinpaha měly být pouze humorným rýpnutím, nebo se jednalo o poctu? (29.01.2010)