Mé jméno je Nikdo

Těžko hodnotit jako celek, protože film je značně roztříštěný, vynikající scény se střídají s dlouhými nezáživnými pasážemi nebo druhem humoru, bez kterého bych se obešel (typicky fackovací panák). Pobavily mě hříčky a dvojsmysly se jménem Nobody i několik vtipných situací (vede panáková scénka a závěrečný fórek s holičem), ale ještě více jsem ocenil dobré westernové momenty okořeněné skvělou hudbou Ennia Morriconeho (s výjimkou jednoho nepovedeného motivu). Čtvrtá hvězda je tak nějak navíc, protože chvílemi jsem se doopravdy nudil, ale tenhle snímek mi zkrátka nepřipadá jako průměrný film, který by měl někde zapadnout. Je potřeba ocenit invenci a hravost, které jsou zřejmé i po čtyřiceti letech od vzniku filmu. (20.09.2013)

POŘÁD SI HRAJEŠ? Tak tato otázka je naprosto přesná, protože Terrence Hill je zde opravdu velice hravý a tato jeho vlastnost je ve světě chladného divokého západu velkým osvěžením. Nejsem zrovna fanda westernů a nedokážu je brát dostatečně vážně. Takže pokud je v nich přítomný humor vůbec se nezlobím. A tady mě Terrenceho vylomeniny se střílením do sklenic, sebráním jablka batoletu apod. v první polovině velice bavily. Odlehčená je i Morricconeho rozverná hudba a v některých chvílích i tvůrčí nápady (honička ve skladu ze zrcadly.) Díky těmto odlehčeným prvkům se film dá v pohodě dosledovat. Jinak jsem ale ve vážně míněných scénách jsem hlavně trpěl nudným westernovským nádechem, rozvláčností, zmateným dějem a přílišným natahováním. (31.07.2020)

Tady asi někdo dělal narážky na Sama Peckinpaha a jeho Divokou bandu nebo co... ale to je jedno. K filmu: štval mě místama nesmyslnej děj, buď nenavazoval nebo bylo divny chování postav. Jednou se chtěli zabít, pak né, pak chtěli zabít někoho jinyho atd. Uplně zdlouhavy nebo zbytečny nebo nevtipny byly různý scény, např. ta s chlastáním v baru (zdlouhavá), zrcadla v domě hrůzy (zbytečná), chytání ryby haluzou (nevtipná), chcaní na veřejném urinálu (chch, ale když nad tim premejšlim, tak tohle byla docela prdel). Počáteční scéna v holičství byla jediná, která mě pořádně potěšila a byla čistokrevnej Leone. Ale Terence Hill se mi prostě do Leonovejch westernů nehodí - není drsnej, ale takovej šašek a jeho komediální výstupy jedině ruší atmosféru západu. Fonda a jeho Jack Beauregard je taky postava, která se někdy chová nevim proč tak tomu, ale jako vysloužilej hrdina s brejličkama má něco do sebe. Ale to jak ho Nikdo tlačí do toho utkat se s tou bandou, to je docela trapny. Vtipně pak vyznívá nápis: "Nobody was faster on the draw". A jinak poslední záběr ala prstění prdele tomu dá korunu, nebo spíš takověj anální rozměr, chch... (27.08.2013)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Prostředí 8/10/// +parádní hudební doprovod, zajímavé postavy, obsazení, spousta zajímavých scén -řekl bych slabší příběh, o nic extra se ve filmu nejedná/// Tak to je hezký. Je to regulerní western, který začíná dramaticky a vlastně je i docela vážný, jen do něj nějak zabloudil Terence Hill a potkal se tu s Henrym Fondou, který hraje typicky westernovou postavu. Setkání a (nejen) slovní přestřelky těchto dvou herců jsou výtečné. Do toho spousta banditů a padouchů, kupy zlata a snaha udělat z jedné postavy západu věčnou legendu. Díky hudbě a občasnému odlehčenějšímu směru, kterým se film vydal je to i slušná zábava. Jen škoda, že některé komické scény jsou přehnaně dlouhé a trošku ruší a občas i mírně nudí. Nicméně i tak to byla výtečná podívaná a svým způsobem ojedinělá./// Celkem 85%/// (14.09.2010)

Podivné dědictví a Mé jméno je nikdo, oba filmy natočené krátce po sobě, v obou Terence Hill, oba o soumraku hrdinů Divokého Západu. Konec 19. století byl koncem kolonizace amerického Západu, železnice přivezla tisíce lidí, právo a organizovaný zločin. Osamělý pistolník už se neměl kam schovat, směrem na západ už ležel pouze Tichý oceán. Nová doba vyžaduje nové lidi a nejrychlejší pistolník Západu už cítí, že to není pro něj, chce se uklidit do Evropy, kde dožije svůj život. Mr. Nobody má však o jeho odchodu do důchodu jinou představu. Kombinace klasického westernu reprezentovaného Henry Fondou, a šimonomatoušovské mlátičky s Terencem Hillem, ukazuje na Leoneho schopnost jít s dobou, a taky na jeho nadhled a smysl pro humor. Morriconeho hudba opět na jedničku. 85% (22.02.2015)