Na Zlatém jezeře

Nádherný film, ktorý si svojou veľkorysosťou a úprimnosťou vydobil cestu do môjho srdca. Aké by to bolo príjemné vrátiť sa po dlhých rokoch na miesto s toľkými zážitkami a bohatou minulosťou, vedieť, že tam pri kozube čaká sarkastický dedo a pritom všetkom nezabudnúť, že je napriek odlišnosti stále dôležitou súčasťou môjho života. Získať si priazeň ufrflaného otca - to sa človek naučí iba svojou vlastnou púťou - školou života. Nezabudnuteľný Henry Fonda, ktorý mi pripomenul, že film nemusí byť vždy iba filmom. (15.08.2008)

Film stejně sentimentální a křehký, jako jeho hlavní představitel. Upřímně by mě zajímalo, kolik let jsem okolo tohohle kroužil, než jsem se k tomu dokopal. Těžko říct, jestli to bylo dvanáct let, nebo devět. Ale myslím si, že kdybych čekal i dalších 15-30, nic moc by to nezměnilo, na některé filmy se vyplatí počkat. Okázalá teatrálnost Hepburnové mě zpočátku otravovala, ač to její rozvrklané stařecké postavě s postupem času dodalo ten potřebný náboj, který podtrhl Fondův výkon (geniální a přitom se vlastně ani nemusel příliš "snažit"), který mi hodně připomněl Rourkeova 'Wrestlera' v rámci, že se do tohohle představitel musel fyzicky prožít svým vlastním skutečným životem, aby mohl podat výkon, jaký ve filmu podal. Zároveň u mě tímto filmem Hepburnová debutovala (po čtyřech tisících snímcích, je úspěch konečně zavadit o možná největší herečku všech dob a zrovna když sekunduje Fondovi v jeho opus magnum, Oscarové i osobní roli). Chci se na tohle podívat znovu, až budu mnohem mnohem starší, abych zachytil všechno to nevyřčené v těch dialozích, hlavně mezi Henrym Fondou a Jane Fondovou, jejichž vztah a postavy byly v paralele k tomuhle filmu. A taky stařecké chování, které mnohdy není snadné pro mladé lidi dešifrovat, co se za čím skrývá atd. Nesmírně zajímavý film pro mnohé maličkosti a 'mezi řádky' mezilidských vztahů a samozřejmě hereckému koncertu, zároveň poněkud smutné, přičteme li fakt, že Fonda byl už před natáčením nemocný a jeho dcera Jane film zamýšlela jako rozloučení a smíření se s otcem (jeden z důvodů natočení filmu). Čtyři a půl. Váhal jsem nad pátou. (04.04.2018)

Ono pokud uděláte film o proměně starého bručouna v nejlidštější bytost na světě, tak pokud film nebude vyloženě dementní, tak téměř nemůžete neuspět. Asi první hodinku jsem prožíval obrovskou nudu a reálně zvažoval odpad. Možná to ani hodinka nebyla, ale subjektivně se to tak táhlo. Jakmile se dostavila návštěva, tak film začala ovládat kouzelná a pohodová atmosféra, která jej až do závěrečných titulků neopustila. Samozřejmě došlo na totální převýchovu nevychovaného spratka. A rodinné spřátelení na sklonku života. Nakonec se z toho vyklubal tedy celkem milý film o teple rodinného krbu a lásce až za hrob. Navíc došlo k symbolickému rozloučení s jedním úžasným hercem. S ohledem na to, že taky budu jednou starý, hloupý a ošklivý filmu malinko přidám. 3* (08.07.2013)

Duchodecke filmy maji vzdy sve kouzlo, obzvlast kdyz jsou duchodci zastoupeni hereckymi legendami Katharine Hepburn a Henry Fondou (oba excelentni). Krasna jezerni priroda, prijemna hudba, poeticka atmosfera a rozjimani o stari. Jen Jane Fonda mi tam prisla dosazena kapku vynucene a rusive. Navic nutno podotknout, ze pokud si potrpite hlavne na akci a strileni, tak tenhle film nebude vase zaslibene zradlo. 7/10 (24.04.2011)

Mockrát ti Henry děkuju, za všechny role, kterými jsi nás oblažil, ať je to záporňácký pistolník v Tenkrát na západě nebo architekt, který jako jediný věří v nevinnu hispánského chlapce ve filmu 12 rozhněvaných mužů nebo kteroukoliv z vojenských rolí (třeba Nimmitz v Bitva o Midway), jichž bylo opravdu nesčetně či jakékoliv jiné. Na zlatém jezeře je více než důstoné rozloučení takové herecké personality, jako jsi ty. Ještě jenou díky (04.12.2005)