Dům loutek

Jak poznamenali jiný, Dollhouse potenciál má, ale působí na mě, jako by si Whedon nebyl jistý, jak jej uchopit - příkladem budiž postavy, které mi zezačátku přišly vesměs nezajímavé a archetypální, až později se v tomto směru mé dojmy zlepšily (vcelku výrazně - tedy až na hlavní postavu). K tomu je tu ale spousta klišé, co opravdu nemusím, ať už se jedná o vedlejší zápletky (když tu navíc vezmu v úvahu, že v případě Firefly platilo, že co epizoda, to v podstatě originál, achjo...) anebo ono "Kdo se vyjeví jako loutka příště?". Nejlepší díl, Epitaph One, byl k tomu vydán jen tak bokem a přitom teprve na něm lze vidět, jak dobrý by seriál mohl být a jaký vzhledem k jeho zrušení nikdy nebude. 6/10 (15.10.2009)

Ani po slibované šesté epizodě nenastal žádný boom. Eliza je sice pořád k nakousnutí, ale společně s Whedonem se topí v neslaném, nezajímavém moři klišé, (téměř) bez jediného whedonovského aspektu. Kdyby se Joss vydal jinou stezkou, mohl z Dollhouse být velice zajímavý cyberpunk. Takhle jenom přemýšlím, jestli se do jeho nového vesmíru chci vůbec ještě někdy vrátit. (28.02.2009)

Pět let čekání na nový Jossův opus se vyplatilo, přestože jsem k němu zpočátku přistupoval veskrze kriticky. Dollhouse je na poli seriálů mimořádným zjevením a dosavadním Whedonovým nejambicioznějším, nejrafinovanějším, nejchladnějším a bezesporu nejvyzrálejším počinem. Pro běžného diváka však bude Dollhouse nejspíše těžce stravitelnou pochutinou. Seriál jde proti všem zaběhnutým klišé a seriálovým konceptům (hlavní hrdinka nemá po většinu seriálu vlastní osobnost atd.). Dollhouse je v těchto ohledech jedinečný a nemá konkurenci. Whedon stvořil auru takového tajemna, za které by se nemusel stydět ani Lost, servíruje nám šokující dějové zvraty (které by záviděl i Alias) a všechno je tu chladné a "nedořečené" (a zároveň neustále chytré). K prvním epizodám jsem sice přistupoval skepticky a "missions of the week" (stand- alone epizody) mě nechávaly chladnými, nicméně druhá polovina série vrcholící vynikajícím finále mi vytřela zrak (epilog Epitaph One z budoucnosti snad ještě víc). O poznání temnější a filozofičtější druhá série nabere od páté epizody neuvěřitelné tempo, děj až do konci za přibývající anarchie a chaosu, jež neodvratně směřují k apokalyptickému konci graduje. Dochází tak na precizní lámání charakterů (z nichž má většina svou psychologickou hloubku) rukou v ruce se zajímavou dějovou linií o postupném zneužívání technologie Rossumem. Bohužel nám z důvodů ukončení seriálu studiem Fox nebylo umožněno se dozvědět za jakých okolností vlastně k apokalypse došlo (mnoho vedlejších dějových linií uspokojivě uzavřeno nebylo, osudy mnoha postav neznáme), nicméně Jossem vynucené vynikající finále působí uzavřeně a nesmírně emotivně (poslední scéna je symbolickou tečkou za celým seriálem). (07.02.2010)

Duchaplná sci-fi; seriál pro náročnější, nekonzumní publikum - to mainstreemové nemá moc šancí proniknout pod povrch psychologie postav a ať se radši o to ani nesnaží - a jde si sledovat nějaký ten bezduchý blockbuster u kterého může nechat mozek hezky ve stavu offline. Já jsem za tenhle typ seriálu vděčná, takže tvrdnutí před tv obrazovkou není jen ztrátou času, ale přináší i vnitřní obohacení. (16.07.2009)

Joss Whedon už má za sebou sice lepší kousky, i tak se ale jedná o velmi zajímavý seriál. Prvních pár dílů jsem byl sice trochu rozpačity, ale od nějakého šestého dílu se to pořádně rozjelo a Whedon svůj slibnej námět vytěžil celkem slušně. Eliza Dushku má sice v pár dílech docela rezervy a každou tu postavu zahrát nedokáže, ale na nervy mi překvapivě nelezla. Navíc tu jsou,jak je Whedona zvykem, výborné vedlejší postavy, které se mnohdy pořádně projeví až ke konci. A zmínit si zaslouží také rolička Alana Tudyka, který si to vyloženě užívá. Celkově asi jeden z nejzajímavějších nových seriálů sezóny 08/09 a doufám, že Jossovi vydrželo ještě hodně trumfů do další série. (16.02.2009)